Narodila se v roce 1971 a pracovala jako učitelka v Norsku a v Anglii. Napsala knížku pro děti (2019) a dva romány (2019, 2020). První z nich, Det er vakrest når det skumrer (Nejkrásněji je, když se šeří), je portrétem umírajícího starce a je oslavou jejího dědečka, mnohogenerační rodiny, ale i výrazem lásky k městu Kristiansand. Camillin dědeček byl milovníkem umění a umělec, ale také dominantní a sebestředný muž a pozér, přesto si ho i čtenář postupně musí zamilovat.
Petra Hůlová: Je toho dost…
15. 07. – 20.30 – Brno
16. 07. – 19.00 – Ostrava
Narodila se v roce 1979 v Praze. Vystudovala mongolistiku a kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se publicistice a literatuře, je autorkou divadelní hry Buňka číslo (2016), knihy pro mládež Liščí oči (2021) a jedenácti próz – například Paměť mojí babičce (2002), Stanice Tajga (2008), Macocha (2014), Stručné dějiny Hnutí (2018) – a Nejvyšší karta (2023). Na otázku Anežky Dudkové „S čím vším se hlavní hrdinka, spisovatelka Sylvie Novak, v knize potýká? A co je pro ni nejtěžší?“ Hůlová odpověděla: „Je toho dost, ale v podstatě to všechno nějak souvisí s tím, že je žena, matka, spisovatelka, feministka a stárne.“
Petr Hruška & Ťovajz a spol.: Nejlepší píseň
15. 07. – 19.00 – Ostrava
Volné uskupení Ťovajz a spol. vzniklo na přelomu milénia kolem brněnského undergroundového hudebníka a skladatele Víti „Ťovajze“ Holaty jako doprovodná kapela básníka Jaroslava Erika Friče. V roce 2019 vzniklo CD Hořící berdej, na kterém už Erikův hlas nezazněl. Na MAČi Ťovajz a spol. zahrají novou kompozici vytvořenou z textů Petra Hrušky ve složení Ťovajz — holatofony, saxofony, Honza Bartoň „Geňa“ — holatofony, řidič, Pavel Zajíc — klarinet, Marek Čmelík — čelo, Petr Hruška — přednes. Petr Hruška se narodil v roce 1964 v Ostravě. Píše básně, které vycházejí ve sbírkách – prvotina Obývací nepokoje (1995), poslední Spatřil jsem svou tvář (2022), která se ocitla ve finále Magnesia Litera 2023. Věnuje se literární historii: například monografie básníků Karla Šiktance a Ivana Wernische, pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. K vydání připravil třídílné spisy Jana Balabána.
Vigdis Hjorthová: Poprask kvůli autofikci
15. 07. – 19.00 – Bratislava
Čeští i slovenští čtenáři na její překlad stále čekají, v Norsku je tato autorka (narozena v roce 1959) celebritou. Jeden z posledních románů způsobil poprask a plnil stránky novin. Norskou cause célèbre se stala její kniha Arv og miljø (Dědictví a prostředí), v níž hlavní hrdinka, zralá padesátnice, rozvrátí rodinu tvrzením, že ji jako dítě otec zneužil a znásilnil. Vypravěčka sdílí řadu životních zkušeností s autorkou. Ta v knize promlouvá v první osobě, přímo a přesvědčivě, takže i spisovatelčina rodina dílo označila za autobiografii a ostře se proti detailům z rodinného života ohradila. Hjorthová nechává odpověď na otázku, kudy vede v románu hranice mezi fikcí a realitou, nezodpovězenou. Rodina se s ní nestáká. K sepsání knihy ji dovedl nápad zjistit, jak zní hlas, který musí vyprávět příběh, jenž nechce nikdo slyšet.
Denisa Fulmeková: Jej limity
15. 07. – 19.00 – Bratislava
Narodená 1967, vyštudovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala ako redaktorka v Literárnom týždenníku, Telegrafe a Štýle, šéfredaktorka ezoterického časopisu Orientácia a spolupracovníčka mesačníka Miau. Debutovala pod pseudonymom Mina Murrayová zbierkou poviedok Tak čo teda? (Petrus 2001), nasledovala poetická zbierka Som takmer preč (Petrus 2004) a prozaický Klebetromán (Kalligram 2004), ktorý vzišiel zo spolupráce s Petrom Macsovszkým. Publikovala v českom zborníku Evropský fejeton (2004) a v antológii Sex po slovensky (Ikar 2004). Po pätnástich tituloch v roku 2019 debutovala aj ako autorka detskej literatúry (Ňuňo; Slovart 2019). V novinke s názvom Úzkosť (Slovart 2022) reflektuje skrz rozprávanie hlavnej postavy množstvo rolí, ktoré ako žena zastáva — je matkou, manželkou, dcérou, kamarátkou, spisovateľkou. Navonok je s nimi stotožnená, hoci sú aj chvíle, kedy sa jej zmocňuje pocit, že tá-ktorá úloha presahuje jej limity.
