28. den MAČ 2023: Kjersti A. Skomsvoldová a Alena Zemančíková

Kjersti A. Skomsvoldová: Samota, smrt a láska
28. 07. – 19.00 – Brno
29. 07. – 19.00 – Ostrava

Její literární debut vyvolal v roce 2009 senzaci. Kniha ‘Čím jdu rychleji, tím jsem menší’ získala několik ocenění a postupně ji přeložili do 25 různých jazyků včetně češtiny a slovenštiny (Čím rýchlejšie kráčam, tým som menšia). Je to próza o strachu ze života a z lidí, před nimiž se stárnoucí hrdinka zavírá do svého bytu, ale také o snaze otevřít dveře od bytu a přeci jen žít. Po dvou románech vydala také sbírku básní s názvem Litt trist matematikk (Trochu smutná matematika). „Psát o samotě a smrti není jednoduché, chtěla jsem psát také o bolesti a měla jsem pocit, že poezií se k tomuto tématu přiblížím lépe,“ uvedla tehdy spisovatelka, která se narodila v roce 1970 - v rozhovoru pro iLiteraturu.cz. Kritiky pak v knize Barnet (Dítě) ohromila vysoce osobní a intimní zpovědí o lásce a o porodu. Kromě knihy Dieťa byla do slovenštiny přeložena i kniha 33 (Tridsaťtri). Píše také knížky pro děti.

Alena Zemančíková: Nějaké ženy, jacísi muži
28. 07. – 20.30 – Brno

Narodila se v roce 1955 v Praze. Tamtéž vystudovala DAMU, obor dramaturgie. Pracovala v manuálních profesích, později jako lektorka a dramaturgyně v Západočeském divadle v Chebu, redaktorka Českého rozhlasu Plzeň; od roku 2004 je redaktorkou Českého rozhlasu Vltava. Věnuje se publicistice, je autorkou několika her, napsala knihu povídek Bez otce (2008), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Značkování (2012), román Příběh v řeči nepřímé (2015) a povídkovou knížku Nějaké ženy a jacísi muži (2023), o níž nakladatel na záložce píše: „Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, je mnohem těžší. Budou ji muset skutečně prožít.“

Maria Navarro Skarangerová: Vycházející hvězda
28. 07. – 19.00 – Ostrava
29. 07. – 20.00 – Prešov

Narodila se v roce 1994, žije a pracuje v Oslu. Její prvotina s názvem Alle utlendinger har lukka gardiner (Všichni cizinci mají zatažené závěsy) se stala předlohou ke stejnojmennému filmu. Za druhý román Bok om sorg. Fortellingen om Nils i skogen (Kniha o zármutku. Vyprávění o Nilsovi v lese) získala Cenu Evropské unie za literaturu. Čeští čtenáři znají z překladu její další román, Napořád Emily. Jeho hrdinka na začátku příběhu otěhotní, ale přítel ji opouští a ona se stává svobodnou matkou. Kniha sleduje hrdinčin nesnadný život. Vypravěč se snaží k Emily proniknout a mít pochopení, ale zároveň se při sledování jejího života neubrání řadě předsudků. „V určitém ohledu [Emily] představuje verzi mě samé,“ uvedla autorka v rozhovoru pro internetové stránky nakladatelství Host.

Anna Cima: Nejvyšší forma zábavy
28. 07. – 19.00 – Ostrava
29. 07. – 19.00 – Prešov

Narodila se v roce 1991 v Praze. Vystudovala japonologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Žije v Japonsku. Je prozaička a překladatelka, autorka oceňovaných románů Probudím se na Šibuji (2018; Magnesia Litera pro objev roku, Cena Česká kniha, Cena Jiřího Ortena) a Vzpomínky na úhoře (2022). Na otázku Michaely Dočkalové, co ji přivedlo k psaní, odpověděla: „Touha vyprávět. Odmala jsem byla obklopená knihami, na kterých mě nejvíce bavilo rozplétat zápletku. U nás v rodině se také hodně vyprávělo. Bavilo mě poslouchat jak toho, kdo zrovna povídal, tak sledovat ty, kteří poslouchali. Vyprávění pro mě vždycky představovalo nevyšší formu zábavy, ať už jsem byla posluchač anebo sám vypravěč.“ (foto © Barbora Votavová)

Nóra Růžičková: Vzťahy obrazu a textu
28. 07. – 19.00 – Prešov

Narodená 1977, je aktívna v oblasti vizuálneho umenia a literatúry. Vyštudovala maľbu a grafiku na Vysokej škole výtvarných umení, kde po skončení doktorandského štúdia pôsobila najskôr ako výskumná pracovníčka (2007 – 2009), neskôr ako odborná asistentka na Katedre intermédií (2009 – 2018) a v rokoch 2016 – 2018 viedla na VŠVU ateliér Obraz/zvuk/text a kontext. Od roku 2018 vyučuje odborné výtvarné predmety na Škole umeleckého priemyslu Josefa Vydru v Bratislave. Pri tvorbe využíva rôzne médiá a formy vyjadrenia – text, video, fotografia, počítačová animácia, zvuková inštalácia, performancia. Skúma vzťahy obrazu a textu, textuality a vizuality, napätie medzi artikulovanou a skomolenou výpoveďou, vytvára experimentálne fikcie, v ktorých kontext umenia konfrontuje s amatérskymi diskurzmi. Mnohé z jej umeleckých projektov sú založené na spolupráci s inými umelkyňami a umelcami, ale aj s ľuďmi z mimoumeleckých oblastí. Od roku 2004 kontinuálne spolupracuje s Mariannou Mlynárčikovou. Nóra Ružičková je autorkou ôsmich básnických zbierok: Mikronauti (Drewo a srd,1998), Osnova a útok (Drewo a srd, 2000), Beztvárie (vlastným nákladom, 2004), Parcelácia vzduchu (Modrý Peter, 2007), Pobrežný výskum (Ars Poetica, 2009), Práce & Intimita (Aspekt, 2012), ← a b c → (v spoluautorstve s Mariannou Mlynárčikovou, Skalná ruža, 2018), Súčasnosti (Skalná ruža, 2021). Venuje sa tiež umeleckého prekladu, knižne vyšli Uchvátené odstupy Moniky Rinck (Ars Poetica, 2008), Zamknuté komory Marion Poschmann (Modrý Peter, 2014), Prospekt Rona Winklera (Skalná ruža, 2019) a Psia novela Marion Poschmann (FACE, 2023).

Kjersti Halvorsenová: Jsem to já, kdo ti pomůže
28. 07. – 20.00 – Prešov

Narodila se v roce 1993, vystudovala psychologii na Univerzitě v Oslu. Debutovala v roce 2019 románem Ida tar ansvar (Ida přebírá zodpovědnost), který jí vynesl nominaci na cenu za nejlepší norskou literární prvotinu a stal se předlohou pro stejnojmenný osmidílný televizní seriál. Po něm následovala kniha Det er jeg som kan hjelpe deg (To já ti můžu pomoct), zabývající se tématy moci, závislosti, pomsty a usmíření. Protagonistou románu je psycholog Edvin. Svého nového pacienta zná už od dětství, ale zdráhá se o tom říct svým nadřízeným. Sám byl totiž ve škole terčem šikany a právě jeho nový pacient byl tím, kdo ho šikanoval. Nyní se mocenský vztah mezi oběma bývalými spolužáky obrátil.