Åsne Seierstad je norská reportérka a spisovatelka, která získala za své reportáže z Kosova, Čečenska a z Afghánistánu mnoho ocenění. Mluví plynně pěti jazyky a domluví se dalšími čtyřmi, což jí umožňuje zpracovávat i témata, na která si jiní váleční reportéři netroufnou.  

Její kniha o kábulském knihkupci, jeho rodině a jejich snaze přežít tragédii občanské války e stala mezinárodním bestsellerem. Autorce Knihkupce v Kábulu však vynesla nejen slávu, ale také soudní spor s mužem, u jehož rodiny několik měsíců žila a zaznamenala její příběh. 

V knize Dvě sestry, rovněž již přeložené i do češtiny a slovenštiny, zpracovala na základě rozhovorů s rodinou, přáteli a lidmi z okolí příběh dvou Norek somálského původu, které se rozhodly odejít do Sýrie, aby bojovaly v řadách ISIS za svého Boha a svou víru. 

V knize s příznačným a mrazivým názvem Jeden z nás. Příběh o Norsku přináší detailní pohled na Breivika, největšího masového vraha norských dějin.  

“Obecně platí, že čím více znáte téma, tím lépe. To není vždy případ, když pocházíme z jiné země... Pokud se v ní stane něco, co je potřeba popsat, rychle tam jedete, jste do toho prakticky vrženi. A na přípravu nemusí být dost času,” vysvětluje své povolání reportérky v jednom rozhovoru. 

“Dobrá věc na tom je, že pocházíte z jiné země, takže máte svěží pohled na věc. Názory totiž pocházejí z jednoduchých pozorování, na která si lidé možná zvykli.” 

Zároveň popsala i jisté nástrahy této práce. "Když jsem jako mladá novinářka jezdila ven, myslela jsem si, že jsem neutrální. Víte, myslela jsem si, že norský postoj je neutrální, uprostřed a objektivní. S přibývajícím věkem a moudrostí jsem si uvědomila, že jsem velmi závislá na tom, abych vyrůstala v sociálně demokratickém sociálním státě, a že to beru jako samozřejmost. Dává mi to ale úplně jiný pohled. Norsko je genderově rovnoprávná společnost. Jako žena jsem nikdy nezažila žádné problémy v práci, protože jsem žena. To nemluví za všechny, ale osobně jsem se s diskriminací nesetkala,” poznamenala. 

"Myslím si, že genderová nerovnost v Afghánistánu není spravedlivá. A je pravda, že to komentuji ze skandinávského pohledu,” dodala. 

“V žurnalistice je férovost nejdůležitější hodnotou. Je pokusem sdělit lidem, jak se věci mají, samozřejmě aniž bychom to překroutili. Ale zároveň se to nesmí brát jako celá pravda, jít pod povrch, snažit se vnímat problém z několika stran...” 

„Detaily jsou všechno. O lidech se dozvíte hrozně moc z toho, co mají na stole nebo jestli mají obrázek na stěně,“ vysvětlila norská reportérka na Rádiu Wawe. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.