29. den MAČ 2023: Kjersti Anfinnsenová a Daniel Hradecký

- Norský příběh - 29. 07. 23

Kjersti Anfinnsenová: Až do absolutního ticha
29. 07. – 19.00 – Brno
30. 07. – 19.00 – Ostrava
31. 07. – 20.00 – Prešov

Žije v Oslu, kde pracuje jako zubařka. Narodila se v roce 1975 a od loňska jí na stěně visí Cena Evropské unie za literaturu, kterou získala za poslední román. Debutovala před jedenácti lety dílem Det var grønt (Bylo to zelené). Další román, De siste kjærtegn (Poslední pohlazení), vyšel v roce 2019. Její třetí a poslední kniha se nazývá Øyeblikk for evigheten (Chvíle věčnosti) a představuje nezávislé pokračování Posledního pohlazení. Romány spojuje hlavní postava kardioložky v důchodu Birgitte, pro kterou v aktivním věku nebyla rodina prioritou a která je tak stará, že jí umřeli všichni přátelé. Její život je polapen v pasti tělesného úpadku, nabízí jí jen málo radostí a vede ji k přemítání o ztrátě, rezignaci a ke stárnutí až do absolutního ticha.

Daniel Hradecký: Na bojišti
29. 07. – 20.00 – Brno
30. 07. – 19.00 – Ostrava

Narodil se v roce 1973 v Mostě. Absolvoval gymnázium v Litvínově. V letech 1994–2007 pracoval jako archivář Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Píše poezii (Muž v průlomu, 2004; V cirkuse Calvaria, 2009; 64, 2013; Přibližování dřeva, 2019; XXX | Jezero, 2020) a prózu (Trosky jednoho deníku, 2016; Tři kapitoly, 2020). V roce 2021 vydal román ve verších Silážní jámy, letos svěží epickou skladbu Na cvičišti, v níž mistrovsky mísí letmo-patetickou pompéznost a ironickou zkratku s poetikou lapidárního postřehu. Harakiri Czurakami: Mladá krev 29. 07. – 19.00 – Ostrava Třaskavá směs mladé poezie a prózy v dynamickém formátu. Místo katany mikrofon, místo krve slova. Harakiri v přímém přenosu. Harakiri večery jsou autorská čtení, kde mohou mladí a nadějní autoři prezentovat své dílo, a to v roztodivných uměleckých variacích. Literaturou totiž může být návod k pračce nebo rozlitá porce písmenkové polévky. V rámci Harakiri čtení na MAČi vystoupí výkvět nastupující generace ostravských i přespolních literátů.

Harakiri Czurakami: Mladá krev
29. 07. – 19.00 – Ostrava

Třaskavá směs mladé poezie a prózy v dynamickém formátu. Místo katany mikrofon, místo krve slova. Harakiri v přímém přenosu. Harakiri večery jsou autorská čtení, kde mohou mladí a nadějní autoři prezentovat své dílo, a to v roztodivných uměleckých variacích. Literaturou totiž může být návod k pračce nebo rozlitá porce písmenkové polévky. V rámci Harakiri čtení na MAČi vystoupí výkvět nastupující generace ostravských i přespolních literátů.

Kjersti A. Skomsvoldová: Samota, smrt a láska
29. 07. – 19.00 – Ostrava

Její literární debut vyvolal v roce 2009 senzaci. Kniha ‘Čím jdu rychleji, tím jsem menší’ získala několik ocenění a postupně ji přeložili do 25 různých jazyků včetně češtiny a slovenštiny (Čím rýchlejšie kráčam, tým som menšia). Je to próza o strachu ze života a z lidí, před nimiž se stárnoucí hrdinka zavírá do svého bytu, ale také o snaze otevřít dveře od bytu a přeci jen žít. Po dvou románech vydala také sbírku básní s názvem Litt trist matematikk (Trochu smutná matematika). „Psát o samotě a smrti není jednoduché, chtěla jsem psát také o bolesti a měla jsem pocit, že poezií se k tomuto tématu přiblížím lépe,“ uvedla tehdy spisovatelka, která se narodila v roce 1970–v rozhovoru pro iLiteraturu.cz. Kritiky pak v knize Barnet (Dítě) ohromila vysoce osobní a intimní zpovědí o lásce a o porodu. Kromě knihy Dieťa byla do slovenštiny přeložena i kniha 33 (Tridsaťtri). Píše také knížky pro děti.

Maria Navarro Skarangerová: Vycházející hvězda
29. 07. – 20.00 – Prešov

Narodila se v roce 1994, žije a pracuje v Oslu. Její prvotina s názvem Alle utlendinger har lukka gardiner (Všichni cizinci mají zatažené závěsy) se stala předlohou ke stejnojmennému filmu. Za druhý román Bok om sorg. Fortellingen om Nils i skogen (Kniha o zármutku. Vyprávění o Nilsovi v lese) získala Cenu Evropské unie za literaturu. Čeští čtenáři znají z překladu její další román, Napořád Emily. Jeho hrdinka na začátku příběhu otěhotní, ale přítel ji opouští a ona se stává svobodnou matkou. Kniha sleduje hrdinčin nesnadný život. Vypravěč se snaží k Emily proniknout a mít pochopení, ale zároveň se při sledování jejího života neubrání řadě předsudků. „V určitém ohledu [Emily] představuje verzi mě samé,“ uvedla autorka v rozhovoru pro internetové stránky nakladatelství Host.

Anna Cima: Nejvyšší forma zábavy
29. 07. – 19.00 – Prešov

Narodila se v roce 1991 v Praze. Vystudovala japonologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Žije v Japonsku. Je prozaička a překladatelka, autorka oceňovaných románů Probudím se na Šibuji (2018; Magnesia Litera pro objev roku, Cena Česká kniha, Cena Jiřího Ortena) a Vzpomínky na úhoře (2022). Na otázku Michaely Dočkalové, co ji přivedlo k psaní, odpověděla: „Touha vyprávět. Odmala jsem byla obklopená knihami, na kterých mě nejvíce bavilo rozplétat zápletku. U nás v rodině se také hodně vyprávělo. Bavilo mě poslouchat jak toho, kdo zrovna povídal, tak sledovat ty, kteří poslouchali. Vyprávění pro mě vždycky představovalo nevyšší formu zábavy, ať už jsem byla posluchač anebo sám vypravěč.“ (foto © Barbora Votavová)