Spisovatelka Alena Mornštajnová vydala v brněnském nakladatelství Host svou knihu Listopád v roce 2021. Narodila se v roce 1963 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské univerzitě. Pracovala jako učitelka anglického jazyka a překladatelka. Vydala romány Slepá mapa, Hotýlek, Hana, Tiché roky a knížku pro děti Strašidýlko Stráša. Patří mezi nejúspěšnější české spisovatelky po roce 1989.

„Knihy byly vždycky součástí mého života, vymýšlet příběhy a sepisovat je do knih jsem chtěla od dětství. Jenomže život se ne vždy vyvíjí tak, jak si představujeme, a tak jsem své přání naplnila až později. Ale při pohledu zpátky vidím, že všechno, co jsem kdy v životě dělala, k mému současnému psaní nějakým způsobem směřovalo,“ říká.

V románu Listopád spisovatelka přináší příběh obyčejné rodiny, kterou události jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Přináší osudy Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. „Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají,“ zní anotace vydavatele.

S hlavní postavou je spojen i příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.

Autorka v rozhovoru na www.marianne.cz prozradila, proč se do psaní této knihy pustila. „Je o tom, co by se stalo, kdyby v roce 1989 události nedopadly tak, jak dopadly. Co by se stalo, kdyby se komunisté udrželi u moci. Vycházela jsem z toho, že by museli přitvrdit, museli by utáhnout otěže. Režim by byl ještě více totalitní, byly by ještě více omezeny občanské svobody a lidé, kteří se zapojili do demonstrací a akcí proti režimu, by byli pronásledování. Možná by dopadli mnohem hůře než po roce 1968.“

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.