Arnošt Goldflam: Moje milovaná maminka ožívá

- Novinka - 08. 03. 21

Dramatik, režisér, herec a spisovatel Arnošt Godlflam se na rodil v roce 1946 v Brně. Po maturitě začal studovat medicínu, ve druhém semestru odešel. Pak byl dělníkem, následovalo studium režie na JAMU, při němž si zahrál drobné role na Provázku. Působil v brněnských divadlech Satirické divadlo Večerní Brno a Divadlo X, v Divadle na provázku. V letech 1978 až 1995 působil v HaDivadle. Začal být obsazován do filmových a televizních rolí: Egonek v Něžném barbarovi, Arnošt ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a Lustig ve snímku Lotrando a Zubejda.

Godflam patří ker generaci „brněnské bohémy“ sestavené kolem demiurga Jana Nováka. Píše povídky, pohádky, dramatické texty, spolupracuje s televizí a rozhlasem. Vydal řadu knih, naposledy psal o svém otci, nyní Větrné mlýny vydávají jeho novinku věnovanou jeho matce – Hlavně o mamince.

“Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tatou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mým tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, poněvadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře. A pak jsem napsal povídky Tata a jeho syn. S maminkou jsem se nikdy nepřel, ta stála za mnou,” uvedl k novému titulu.

“Moje žena Petra mi vždycky říkala, proč taky nenapíšu něco o mamince. Jenže já jsem si myslel, že nemám, o čem bych psal, poněvadž zemřela brzo, ještě jsem ani neměl po maturitě. Ale jak šel čas, chyběla mi maminka pořád stejně a pořád se mi vynořovaly nějaké vzpomínky a nedaly se zaplašit. Tak jsem se nakonec rozhodl, že o ní taky musím napsat a při tom psaní jsem zjistil, že je toho víc, než jsem myslel, i když jsem si přitom hodně vymýšlel. A tak je tedy knížka na světe a moje milovaná maminka v ní ožívá, žije,” uvedl Goldflam.

Na webu České televize autor přiznal, že příběhy v knize Hlavně o mamince jsou spíš dílem jeho fantazie. „To záleží na tom, co mně zrovna přišlo,“ říká. „Vzpomněl jsem si, jak jsem cestoval po světě, a najednou se mně do toho promítla maminka. Třeba když jsem měl čtení ve Lvově, odkud pocházela. Nebo když jsem v Izraeli zjistil z telefonního seznamu, že mám v Tel Avivu nějakého příbuzného, tak se mně to tak spletlo všechno dohromady.”