Bora Abdo. Každý člověk zabíjí svého bratra, i ty jediné děti

- MAČ 2018 36 - 24. 07. 18

Bora Abdo - Z R U Š E N O

Náhradní program
promítá dokumentární filmu Deník plavby Moniky Kompaníkovej.
24. 07. – 19:00 – Brno

Prozaik, narozen 1977 v Istanbulu. Své povídky začal pravidelně publikovat v osmnácti letech, ve dvaceti se odmlčel a teprve po dvanáctileté pauze senzačně vyrukoval s knížkou Öteki Kışın Kitabı (Kniha někoho jiného), která mu vynesla prestižní Cenu Yunuse Nadiho za povídku, následoval další, neméně úspěšný titul, Bizi Çağanoz Diye Biri Öldürdü (Zabil nás někdo jménem Krab), za nějž pro změnu obdržel jiné významné literární ocenění, totiž Cenu Saita Faika, taktéž za povídku. Následovaly romány Gerçek Adı Süreyya (Skutečným jménem Süreyya) a Balık Boğulması (Když se ryby dusí). Své prózy Bora Abdo koncipuje jako rozsáhlejší celky, v nichž nápaditě mísí žánry i styl.

Etela Farkašová
24. 07. – 20:30 – Brno

Narozena 1943 v Levoči. Vystudovala matematiku a fyziku na Trnavské univerzitě a filozofii a sociologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Po studiích vyučovala nejprve na střední, později na vysoké škole; v letech 1998–2010 vedla na Filozofické fakultě Univerzity Komenského katedru filozofie a dějin filozofie. Píše poezii, prózu, esejistiku, hry pro rozhlas, věnuje se publicistice, literatuře faktu, ediční práci, literární historii a literární vědě. Je autorkou více než tří desítek knižních publikací, například Scenár (2017), Cesty (2015), Na rube plátna (2013), Teória poznania (1980) a Reprodukcia času (1978).

Dušan Vicen
24. 07. – 19:00 – Wrocław
25. 07. – 20:30 – Ostrava
26. 07. – 18:00 – Košice
27. 07. – 19:00 – Lvov

Narozen 1966 v Trestené. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a Činoherní a loutkařskou fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Pracuje jako režisér a herec, píše pro divadlo i rozhlas (Hry, 2013), je autorem dvou knih prózy (Homo joga, 1997; Dotyk s absolútnom, 2017). „Vicen je očividne inteligentný spisovateľ, v Dotyku s absolútnom sa rozhodol pre veľké témy ako umenie, hľadanie zmyslu života, nenachádzanie svojho miesta na svete, zložitosť medziľudských vzťahov, nemožnosť komunikácie, genderové roly, osamelosť,“ napsala Tamara Janecová.

Sema Kaygusuz
24. 07. – 20:30 – Wrocław
25. 07. – 19:00 – Ostrava
26. 07. – 19:00 – Košice
27. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaička, narozena 1972. Studovala práci s veřejností, živila se jako divadelní herečka, pracovala pro rozhlas, dnes vyučuje kreativní psaní. Na kontě má pětici povídkových knih, mj. Sandık Lekesi (Skvrna z truhly), Doyma Noktası (Bod nasycení) nebo Esir Sözler Kuyusu (Studna zotročených slov). Mezi hvězdy ji katapultoval román Yere Düşen Dualar (Modlitby spadlé na zem), v němž kombinuje strukturu mýtu s moderní prózou a dosahuje mimořádného účinku užitím neuvěřitelně kreativního a básnicky podmanivého jazyka. Vedle dalších románů, Yüzünde Bir Yer (Místo na tvé tváři) a Sultan ve Şair (Sultán a básník), napsala i scénář k filmu Pandora'nın Kutusu (Pandořina skříňka). „Mám-li mluvit o tom, co mě táhne k psaní, přirozeně musím překročit rámec národní literatury. Ve skutečnosti stojí všichni spisovatelé světa mimo hranice národních států. Jakmile však opustím Turecko, okamžitě mě nálepkují jako ženskou spisovatelku, Turkyni a muslimku a všichni se mě neustále ptají na islám,“ píše Sema v jenom ze svých esejů.

Faruk Duman - Z R U Š E N O
24. 07. – 19:00 – Ostrava
25. 07. – 19:00 – Košice
26. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaik a esejista, narozen 1974 v Ardahanu na severovýchodě země. Vystudoval knihovnictví v Ankaře, živí se jako redaktor v jednom z největších tureckých nakladatelských domů Can. Píše romány, povídky, eseje, knihy pro děti. Co titul, to sprška ocenění a čtenářský úspěch. Publikoval mj. povídkové soubory Av Dönüşleri (Návraty z lovu), Keder Atlısı (Jezdec smutku), esejistickou knihu Adasız Deniz (Moře bez ostrovů) nebo romány İncir Tarihi (Historie fíku) a Köpekler İçin Gece Müziği (Noční hudba pro psy). Příběh posledně jmenované knihy upozorňuje na ekologické problémy současného Turecka a bezohledný, utilitární přístup některých jeho politiků k ochraně přírody.

Vratislav Maňák
24. 07. – 20:30 – Ostrava
25. 07. – 18:00 – Košice
26. 07. – 19:00 – Lvov

Narozen 1988 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje v České televizi jako redaktor zpravodajského webu ČT24. Knižně vydal: Šaty z igelitu (2011), Muž z hodin (2014), O Nebesáři (2016), Rubikova kostka (2016), Expedice z pohlednice (2016). „Chci malovat slovy. Nad jednou větou přemýšlím i tři dny. Třeba abych věděl, jak za sebou poskládat slova, jak je na sebe navázat. Záleží mi na tom, aby povídky dýchaly,“ říká.

Jerzy Kronhold
24. 07. – 18:00 – Košice
25. 07. – 19:00 – Lvov

Básník, kulturní atašé, antikvář. Narodil se v roce 1946 v polském Těšíně. Studoval polonistiku na Jagelonské univerzitě v Krakově, absolvent Fakulty dramatu (PWST Varšava). Debutoval v roce 1972 básnickou sbírkou Samopalenie. V letech 1968-1975 člen literární skupiny Teraz (společně s Julianem Kornhauserem a Adamem Zagajewským). V letech 1970-1972 organizoval srazy básníků v Těšíně, jež měly formativní význam pro hnutí později známé jako Nowa Fala (Nová vlna). Vydal více než desítku básnických sbírek, mj. Oda do ognia (1982), Niż (1990), Wiek brązu (2000), Epitafium dla Lucy (2012) nebo Skok w dal (2016, Literární cena města Varšavy). V poslední době vyšly jeho básnické sbírky Stance (2017) a Adres w ciemnościach (2017). V letech 2000-2006 byl ředitelem Polského institutu v Bratislavě a po dvě funkční období působil jako generální konzul Polské republiky v Ostravě. Jeho básně byly přeloženy mj. do češtiny a slovenštiny. Žije v Puncově u Těšína.

Behçet Çelik
24. 07. – 19:00 – Košice
25. 07. – 20:30 – Lvov

Autor povídek, prozaik, esejista, narozen 1968 v Adaně, vystudovaný právník. Svoji první povídku publikoval v devatenácti letech v nejstarším dosud vycházejícím tureckém literárním časopise Varlık (Přítomnost). Následovala smršť dalších, za něž posbíral náruč ocenění a které dosud shrnul do osmi knih. Jeho povídky jsou jazykově i obsahově úsporné, mistrovskou hrou s náznaky a zhušťováním významu dokáží i na malém prostoru vyjádřit tolik, co druhdy rozsáhlejší próza. V roce 2009 Çelik publikoval svůj první román, nazvaný Dünyanın Uğultusu (Hukot světa). „Věřím, že literaturou lze prohlubovat schopnost empatie. Literatura pomáhá propojovat naše příběhy s příběhy lidí kolem nás. Nastavuje nám zrcadlo. Když sledujeme cizí příběh, zabýváme se tím i sami sebou. A to není málo,“ říká autor.

Victoria Amelina
24. 07. – 19:00 – Lvov

Prozaička, autorka dvou úspěšných románů a dětské knihy. Narodila se roku 1986 ve Lvově, ve 14 letech společně s rodinou emigrovala do Kanady, pak se ale vrátila na Ukrajinu. Absolvovala magisterské studium v oboru informačních technologií, a jak sama říká, prožila „cizích třináct let“ budováním kariéry v nadnárodním hi-tech byznysu. Od roku 2015, po vydání první knihy Syndrom listopadu aneb Homo Compatiens), se věnuje pouze literatuře. Její debutový román vychází z událostí Majdanu a předmluvu k němu napsal známý spisovatel a publicista Jurij Izdryk. Kniha se dočkala literárních ocenění, vřelého přijetí kritikou i překladů do několika cizích jazyků. V roce 2016 vydala Amelina půvabnou knihu pro děti s názvem Někdo aneb Vodní srdce) a následujícího roku fantastický román Dům pro Doma) o rodině sovětského plukovníka, žijící ve Lvově 90. let přímo v domě, ve kterém vyrůstal spisovatel Stanisław Lem. Román si vysloužil nominaci na prestižní literární cenu LitAkcent 2017 v kategorii próza.

Pelin Özer
24. 07. – 20:30 – Lvov

Básnířka, prozaička, esejistka, narozena 1972. Na Istanbulské univerzitě vystudovala žurnalistiku, jako novinářka pracovala pro několik nakladatelských domů, od roku 2003 je spisovatelkou na volné noze. Publikuje eseje, recenze, cestopisné reportáže a jiné články napříč tureckými médii, vydala román 17 Haziran (17. červen). Nejvíce se ovšem věnuje poezii. Čtenáře okouzlila obzvláště jako autorka haiku, na dvě stě z nich shrnula ve sbírce Cam Kulübeler (Skleněné chatrče) a posbírala za ně nespočet uznání po celé zemi, mj. získala Zvláštní cenu poroty na prestižním Bosporském knižním festivalu. Další svoji básnickou tvorbu publikovala např. v knize Atlasin Bir Ucunda (Na kraji atlasu).