Spisovatel David Zábranský se narodil v roce 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Vydal sedm próz, například Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Martin Juhás čili Československo (2015), Za Alpami (2017) a nejnověji román Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský (2019). Dále publikoval Dva dramatické texty (2018) a podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015).

„Robert Holm, dánský odborník na značky, se po návštěvě čínské Šanghaje rozhodne změnit svět. S pomocí sociálních sítí se mu podaří spustit nové stěhování národů. Rozdělené společnosti se skutečně rozdělují, mezi lidmi začínají vyrůstat zdi. Kvalita životního prostředí se zlepšuje. V syrské polopoušti prosperuje Nový Berlín,“ anotuje jeho novinku nakladatel.

„Mě se stala v Číně jedna věc, že jsem byl svědkem dvojnásobného úmrtí. Byli jsem svědky dvou ležících mrtvol a já, jediný Evropan, jsem to schytal, jako ten citlivý obyvatel Evropy. Byl jsem fakt jedinej a mě to šokovalo, že to nechávalo všechny chladné. Cítil jsem se jako blb,“ popsal na Zábranský na MAČi zážitek, který vedl ke vzniku jedné tragické postavy jeho nového románu.

Jeho nový prozaický opus se pustil do „blízké“ budoucnosti, kdy se se jeho literární hrdina na konferenci o značkách v čínské Šanghaji rozhodne pro „Nápad“. Ten se již odehraje na počátku nového letopočtu kdesi v Sýrii: „V téhle blažené zemi žijeme už bezmála čtyřicet let. Konkrétně od roku 3 po N. Od roku tři po Nápadu.“

A nové časy korunuje například odchod členských států z Evropské unie, feminismus, krize elit, oblíbený populismus v politice, rasismus, uprchlická krize nebo postava současného „Obřího populisty“, který se stal prezidentem ve Spojených státech. „Stalo se to v době datlové. (Nikoli datové, jak si tehdy lidé namlouvali.) V době, která si své označení vysloužila tehdy typickou lidskou aktivitou: ponižujícím trefováním se do písmenek na kluzkých ploškách displejů. V té době datlovali všichni a všude.“

„Brexit, czexit, elitexit. Co kdyby se kreativci s latéčkem, kteří nesnášejí politické populisty i jejich primitivní voliče, sebrali a odešli z Evropy?“ píše Zábranský v novém románu, kde se vedle migrace liberálních elit věnuje i klimatické změně. „Stěhování národů tam zůstalo, ale postupně se mi tam čím dál víc dostávala klimatická katastrofa, nakonec se to propojilo,“ přiblížil Zábranský na Rádiu Wawe.

„Vstoupil jsem na tuhle vlnu, která se zdá – díky Bohu – čím dál mohutnější. Globální klimatická změna. Mám pocit, že čím dál tím víc reaguju na změny počasí, možná je to stářím, možná skutečně pozoruju nějaké změny. Opravdu jsem uvěřil loni v květnu, kdy jsem jel na výlet do Číny. Po té návštěvě jsem zjistil, že se s planetou něco dít musí. Tak jsem uvěřil. Všude zdůrazňuju, že je to o uvěření – nikdo z nás nemá přístup k ověřitelným faktům, musíme spoléhat na dojmy a na víru.“

„Souvisí to s Giuseppe Tomasi de Lampedusou, který napsal jediný román, Leopard, a tam padne taková slavná věta: Hodně věcí se bude muset změnit, pokud má vše zůstat při starém. To sedí přesně na klimatickou změnu. Potřebujeme revoluci, abychom museli zůstat ve stavu, v jakém jsme teď.“

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.