Den devatenáctý: Po lobotomizaci režimem se ztrácí schopnost víry ve vzdor nebo útěk...

- MAČ 2019 - 19. 07. 19

Lucian Dan Teodorovici: Ten, který přivolává paměť – Rumunsko
19. 07. p´tek – 19:00 – Brno
20. 07. sobota – 19:00 – Košice
21. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
22. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
23. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaik, dramatik a scenárista se narodil v roce 1975 v Rădăuţi a je ředitel Národního muzea rumunské literatury v Jasech, šéf edice současné prózy Ego. Prózy vydává v prestižním nakladatelství Polirom, organizuje literárně-překladatelský festival FILIT, je redaktor týdeníku Suplimentul de cultură. Psaním se nabíjí: „Vyčerpaný se cítím ve chvíli, když mi příval jiné práce psát nedovoluje.“ Autor čtyř románů, čtyř povídkových knih, několika divadelních her a řady úspěšných filmových scénářů. Světovou proslulost získal díky románu Matei Brunul (Matěj Hnědý) a britský spisovatel David Lodge knihu přirovnal k Žertu Milana Kundery, vlivný rumunský kritik Doris Mironescu o ní napsal: „Je to příběh člověka konfrontovaného s totalitní realitou, ta si jej přizpůsobuje, omezuje a mění. Po ‚lobotomizaci‘ režimem ztrácí Bruno schopnost víry v jakoukoli možnost vzdoru, nebo útěku a rozhoduje se žít v zemi nikoho. Román je dokonalým a odvážným symbolem naplněným originálními úvahami.“ Naposledy vydal autobiograficky laděný román-esej Cel care cheamă câinii (Ten, který přivolává psy), v němž zpracoval zkušenost boje s rakovinou.

Vladimir Rafejenko: Písně o smrti a lásce – Ukrajina
19. 07. pátek – 20:30 – Brno
20. 07. sobota – 18:00 – Košice
21. 07. neděle – 20:30 – Ostrava
22. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
23. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Narozen 1969 v Doněcku, vystudoval rusistiku a kulturologii, pracoval jako redaktor, dnes se živí na volné noze. Psát začal na vojně — aby se nezbláznil. Knižních vydání se však dočkal až na konci devadesátých let: romány (Stručná kniha loučení, 2000; Prázdniny čarodějů, 2005; oceněný Descartesův démon, 2013) i sbírky básní (Tři dny uprostřed týdne, 1998; Soukromý sektor, 2003). Aby uživil rodinu, napsal pod cizími jmény na čtyřicet dalších knih. Jazykem jeho tvorby byla donedávna ruština. Jeho fantaskní styl kritikové porovnávají s tvorbou Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Saši Sokolova nebo Venědikta Jerofejeva. Doněck musel opustit na jaře 2014, usadil se v Kyjevě. Donbas je podle něho místo, kde „nejen kulturu, ale i lidi chápali jako něco navíc k šachtě, fabrice či podniku“.

Kateryna Kalytko: Stvořit ztracené světy – Ukrajina
19. 07. pátek – 18:00 – Košice
20. 07. sobota – 20:30 – Ostrava
21. 07. neděle – 19:00 – Wrocław
22. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Spisovatelka a překladatelka žije ve Vinnyci a v Sarajevu. Je autorkou sedmi básnických sbírek a dvou povídkových knih – Mystérium (Misterija, 2007) a Země Ztracených (Zemlja Zahublenych, 2017). Její tvorba vyhrála řadu soutěží a literárních cen (Blahovist, LitAkcent roku, Kniha roku ???). Stipendistka programu CEI Fellowship for Writers in Residence 2015. Nositelka ceny festivalu povídky Imbiero Vakarai 2016, mezinárodní ceny Vilenica Crystal 2016, Literární ceny Josepha Conrada-Korzeniowského (2017), ceny Women in Arts 2019. Její texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, arménštiny, litevštiny, slovinštiny, srbštiny, italštiny a hebrejštiny. Poezie Kateryny Kalytko nese sílu a intenzitu velkého eposu, její symbolická próza promlouvá ke čtenářům osobitým, doslova prvotním jazykem. Prozaické texty jako by vyrůstaly z pradávna, z dob, kdy dnes běžné formy a žánrová rozlišení ještě neexistovaly a klíčovým momentem vyprávění bylo morální ponaučení. Kalytko překládá z jihoslovanských jazyků a zabývá se současnou literaturou Bosny a Hercegoviny. Za své překlady byla oceněna cenou časopisu Kurjer Kryvbasu a překladatelskou cenou METAPHORA.

Lucian Boia: Historia magistra – Rumunsko
19. 07. pátek – 19:00 – Košice
20. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
21. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
22. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Světově uznávaný historik a spisovatel se narodil v roce 1944 v Bukurešti, na tamější univerzitě vystudoval historii, doktorát získal na Ústavu dějin východní Evropy v Praze. V současnosti je profesorem na Bukurešťské univerzitě. Zabývá se dějinami myšlení a imaginárna, je autorem obsáhlého díla věnovaného dějinám Rumunska, mj. Miturile comunismului românesc (Mýty rumunského komunismu), Istorie şi mit în conştiinţa românească (Historie a mýtus v rumunském vědomí), România, ţară de frontieră a Europei (Rumunsko, země na hranici Evropy), Occidentul. O interpretare istorică (Západ. Historická interpretace), De ce este România altfel? (Proč je Rumunsko jiné?). První jmenovaná kniha se stala hitem a platí za referenční titul pro výklad národních dějin, posledně zmíněná zase populárním způsobem popisuje Rumunsko z hlediska geografie, historie, či kultury.

Vlad Zografi: Od vědy k literatuře – Rumunsko
19. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
20. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
21. 07. neděle – 20:00 – Lvov

Dramatik, prozaik, esejista a překladatel se narodil v roce 1960 v Bukurešti. Absolvoval Fyzikální fakultu Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: „Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat.“ Do obecného povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), kde použil návštěvu cara Petra I. v Paříži k meditaci o věčném protikladu Východu a Západu. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují ho postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či v próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“

Klimsza vs. Františák: Ostravské drama! – Česko
19. 07. pátek – 20:30 – Ostrava

Dva umlěci, kteří mají společné divadlo a Ostravu. Františák: Narozen 1974 ve Valašském Meziříčí. Absolvent brněnské JAMU. Dříve mj. umělecký šéf Divadla Petra Bezruče, dnes Švandova divadla. Dramatik, dramaturg, režisér. Klimsza: Narozen 1961 ve Frýdku-Místku. Studoval herectví na Státní vysoké škole divadelní v polské Vratislavi a divadelní režii na pražské DAMU. Kmenový režisér Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Pavol Rankov: Rovesník a univerzitní román – Slovensko
19. 07. pátek – 19:00 – Wrocław

Narodil sa v roku 1964 v Poprade. Vyštudoval knihovníctvo na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde pracuje od roku 1993 ako odborný asistent. Publikuje odborné tituly na tému čitateľstvo, médiá a informačná spoločnosť (okrem iného Vplyv rovesníkov na vzťah žiakov SOU k literatúre, 1989), no hlavne romány, napríklad Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) (česky 2010), Matky (česky 2013), Malá dunajská vojna (česky 2018), Legenda o jazyku: Nepomucký 1972 (2019). „Rankovovo dielo je tak možno lepšie čítať ako pozoruhodný pokus o univerzitný román, čo je žáner, ktorý akoby v stredoeurópskom priestore odmietal zapustiť korene. Preto je dobré, keď sa to skúša zas a zas,“ zhodnotil autorovu novinku Petr A. Bílek.

Varujan Vosganian: Ministerstvo literatury – Rumunsko
19. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
20. 07. sobota – 20:00 – Lvov

Narodil se v roce 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu byl několikrát ministrem ekonomie a financí a v současnosti je místopředsedou Svazu rumunských spisovatelů. Básník napsal třeba sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách), či autobiograficky laděnou lyriku Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní). Kromě poezie se věnuje i próze: napsal román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historiský epos Cartea şoaptelor (Kniha šepotů,), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a v Rumunsku 20. století.

Яромір Типлт: Каракулі на винограднику і інші історії – Чехія
19. 07. – 18:30 – Львів

Народився у 1973 році в місті Їлемніце. Поет, редактор, перформер. Вивчав чеську мову і філософію на Філософському факультеті Карлового університету, працював драматургом у Малому виставкому залі в місті Ліберець і куратором ліберецької Галереї “U Rytíře”. Дебютував книгою «Koncerto grosso» (1990), далі вийшла низка інших збірок поезії та прози (наприклад, «Stisk» («Потиск») (2007), «Za dlouho» («Невдовзі») (2016) ) та есеї в монографіях Яна Пікоса (2009), Ладіслава Зівра (2013), Мілана Пітлаха (2018) або Яна Мнєржічка (2018). Виростав на сюрреалізмі, нині поєднує поетичне слово з образом і звуком, слух. аудіокнига «Michal přes noc» («Міхал вночі») (2012), “фільмовий вірш” «Vinice» («Виноградник») (з Віктором Копашем, 2012) або “звуково-текстова композиція” «Škrábanice» («Каракулі») (з Міхалом Ратайом, 2014).

Florin Lăzărescu: Trojrozměrná vyprávění – Rumunsko
19. 07. pátek – 20:00 – Lvov

Prozaik, scenárista a organizátor knižního festivalu v Jasech se narodil v roce 1974. V rodném městě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc (Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se tie despre ursul panda (Co je známo o medvědu pandovi). Za svěží satirickou prózu Trimisul nostru special (Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă (Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivaech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.