Ioana Nicolaie: Psát, změnit svět – Rumunsko
20. 07. sobota – 19:00 – Brno 
21. 07. neděle – 19:00 – Košice 
22. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava 
23. 07. úterý – 20:30 – Wrocław  
24. 07. středa – 20:00 – Lvov

Básnířka, prozaička a autorka knih pro děti se narodila v roce 1974. Vystudovala Filozofickou fakultu v Bukurešti, živila se jako jako redaktorka, píše, vyučuje literaturu, kreativní psaní a vede tvůrčí dílny pro děti. První knížku publikovala v šestadvaceti letech, sbírku milostných básní Poză retuată (Vyretušovaná fotografie). Následovaly další básnické knihy: Nordul (Sever), Cenotaf (Kenotaf), Autoimuna tři romány: Cerul din burtă (Nebe z břicha), O pasăre pe sârmă (Pták na drátě) a veleúspěšný Pelinul negru (Černý pelyněk), za nějž posbírala snad všechny myslitelné literární ceny. Hlavní postavou knihy je dívka trpící neschopností naučit se číst a psát, v podtextu příběhu rezonuje otázka, nakolik situace souvisí s černobylskou havárií z konce osmdesátých let.

Artem Poležaka a Ivan Semesjuk: Svoboda, nebo smrt! – Ukrajina
20. 07. sobota – 20:30 – Brno 
21. 07. neděle – 18:00 – Košice 
22. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava 
23. 07. úterý – 19:00 – Wrocław 
24. 07. středa – 18:30 – Lvov

Artem Poležaka, vzděláním architekt (a kromě toho někdejší účastník kultovní televizní humoristické soutěže Klub vtipných a pohotových), vtrhl do literárního procesu po roce 2000 jako úspěšný slammer. Jeho satirické básně si zamilovalo široké publikum, díky své aktivní občanské pozici si mladý autor zajistil doslova národní popularitu. Jeho báseň Reportáž (Reportaž) se stala neoficiální satirickou hymnou Euromajdanu. Od začátku ruské agrese na východě Ukrajiny se Poležaka pravidelně zapojuje do nejrůznějších dobrovolnických projektů, v jejichž rámci vystupuje před vojáky. Je autorem dvou básnických sbírek, Básně o životě (Stichi o žizni) a Písně zběsilé (Navisni pisni). V roce 2011 s kapelou Barabas vydal CD Jaro, Láska, Poležaka (Vesna, Ljubov, Poležaka), po celoukrajinském turné však skupina ukončila činnost. Poležakovy básně nicméně zhudebňují různé ukrajinské kapely. Artem Poležaka je laureátem Mezinárodní literární ceny Olese Uljanenka za pornografickou poému Jenna či vítězem soutěže Stop cenzuře!.

Ivan Semesjuk je ukrajinský výtvarník, prozaik, básník, hudebník a organizátor kulturního života. Povoláním je sochař, sférou působnosti kulturní revolucionář. V letech 2008–2013 stál v čele tvůrčího Svazu Svobodých Výtvarníků, v jehož rámci vznikl a získal si věhlas umělecko-kulturní projekt Buran-art.  Semesjuk je považován za jednoho ze zakladatelů Buran-artu, který detailně pozoruje a zkoumá buranství jako sociální jev. Od začátku Euromajdanu byl Ivan Semesjuk aktivním účastníkem Uměleckého Barbakanu, prostoru pro tvůrčí revolucionáře. V roce 2016 založil kapelu Pyrjatyn, jíž o dva roky později vyšla debutová deska. Nakladatelství Ljuta sprava vydalo obě dvě Semesjukovy knihy: experimentální Deník Ukrajinožrouta (Ščodennyk Ukrajinožera, 2014) o agroelfech a skřetougrech ve smyšlené Podněperské Říši Středu a Evoluce, nebo smrt! Dobrodružství paviána Tomase (Evoljucija abo smerť! Pryhody paviana Tomasa, 2015), která získala Mezinárodní literární cenu Olese Uljanenka. Kniha je věnována ukrajinským kulturním kódům a fobiím. Jak podotýká sám autor, je napsána v žánru agromystického realismu.

Vladimir Rafejenko: Písně o smrti a lásce – Ukrajina
20. 07. sobota – 18:00 – Košice 
21. 07. neděle – 20:30 – Ostrava 
22. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław 
23. 07. úterý – 18:30 – Lvov

Narozen 1969 v Doněcku, vystudoval rusistiku a kulturologii, pracoval jako redaktor, dnes se živí na volné noze. Psát začal na vojně — aby se nezbláznil. Knižních vydání se však dočkal až na konci devadesátých let: romány (Stručná kniha loučení, 2000; Prázdniny čarodějů, 2005; oceněný Descartesův démon, 2013) i sbírky básní (Tři dny uprostřed týdne, 1998; Soukromý sektor, 2003). Aby uživil rodinu, napsal pod cizími jmény na čtyřicet dalších knih. Jazykem jeho tvorby byla donedávna ruština. Jeho fantaskní styl kritikové porovnávají s tvorbou Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Saši Sokolova nebo Venědikta Jerofejeva. Doněck musel opustit na jaře 2014, usadil se v Kyjevě. Donbas je podle něho místo, kde „nejen kulturu, ale i lidi chápali jako něco navíc k šachtě, fabrice či podniku“.

Lucian Dan Teodorovici: Ten, který přivolává paměť – Rumunsko
20. 07. sobota – 19:00 – Košice 
21. 07. neděle – 19:00 – Ostrava 
22. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
23. 07. úterý – 20:00 – Lvov

Prozaik, dramatik a scenárista se narodil v roce 1975 v Rădăuţi a je ředitel Národního muzea rumunské literatury v Jasech, šéf edice současné prózy Ego. Prózy vydává v prestižním nakladatelství Polirom, organizuje literárně-překladatelský festival FILIT, je redaktor týdeníku Suplimentul de cultură. Psaním se nabíjí: „Vyčerpaný se cítím ve chvíli, když mi příval jiné práce psát nedovoluje.“ Autor čtyř románů, čtyř povídkových knih, několika divadelních her a řady úspěšných filmových scénářů. Světovou proslulost získal díky románu Matei Brunul (Matěj Hnědý) a britský spisovatel David Lodge knihu přirovnal k Žertu Milana Kundery, vlivný rumunský kritik Doris Mironescu o ní napsal: „Je to příběh člověka konfrontovaného s totalitní realitou, ta si jej přizpůsobuje, omezuje a mění. Po ‚lobotomizaci‘ režimem ztrácí Bruno schopnost víry v jakoukoli možnost vzdoru, nebo útěku a rozhoduje se žít v zemi nikoho. Román je dokonalým a odvážným symbolem naplněným originálními úvahami.“ Naposledy vydal autobiograficky laděný román-esej Cel care cheamă câinii (Ten, který přivolává psy), v němž zpracoval zkušenost boje s rakovinou.

Lucian Boia: Historia magistra – Rumunsko
20. 07. sobota – 19:00 – Ostrava 
21. 07. neděle – 20:30 – Wrocław 
22. 07. pondělí – 20:00 – Lvov

Světově uznávaný historik a spisovatel se narodil v roce 1944 v Bukurešti, na tamější univerzitě vystudoval historii, doktorát získal na Ústavu dějin východní Evropy v Praze. V současnosti je profesorem na Bukurešťské univerzitě. Zabývá se dějinami myšlení a imaginárna, je autorem obsáhlého díla věnovaného dějinám Rumunska, mj. Miturile comunismului românesc (Mýty rumunského komunismu), Istorie şi mit în conştiinţa românească (Historie a mýtus v rumunském vědomí), România, ţară de frontieră a Europei (Rumunsko, země na hranici Evropy), Occidentul. O interpretare istorică (Západ. Historická interpretace), De ce este România altfel? (Proč je Rumunsko jiné?). První jmenovaná kniha se stala hitem a platí za referenční titul pro výklad národních dějin, posledně zmíněná zase populárním způsobem popisuje Rumunsko z hlediska geografie, historie, či kultury.

Kateryna Kalytko: Stvořit ztracené světy – Ukrajina
20. 07. sobota – 20:30 – Ostrava 
21. 07. neděle – 19:00 – Wrocław 
22. 07. pondělí – 18:30 – Lvov

Spisovatelka a překladatelka žije ve Vinnyci a v Sarajevu. Je autorkou sedmi básnických sbírek a dvou povídkových knih – Mystérium (Misterija, 2007) a Země Ztracených (Zemlja Zahublenych, 2017). Její tvorba vyhrála řadu  soutěží a literárních cen (Blahovist, LitAkcent roku, Kniha roku ???). Stipendistka programu CEI Fellowship for Writers in Residence 2015. Nositelka ceny festivalu povídky Imbiero Vakarai 2016, mezinárodní ceny Vilenica Crystal 2016, Literární ceny Josepha Conrada-Korzeniowského (2017), ceny Women in Arts 2019. Její texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, arménštiny, litevštiny, slovinštiny, srbštiny, italštiny a hebrejštiny. Poezie Kateryny Kalytko nese sílu a intenzitu velkého eposu, její symbolická próza promlouvá ke čtenářům osobitým, doslova prvotním jazykem. Prozaické texty jako by vyrůstaly z pradávna, z dob, kdy dnes běžné formy a žánrová rozlišení ještě neexistovaly a klíčovým momentem vyprávění bylo morální ponaučení. Kalytko překládá z jihoslovanských jazyků a zabývá se současnou literaturou Bosny a Hercegoviny. Za své překlady byla oceněna cenou časopisu Kurjer Kryvbasu a překladatelskou cenou METAPHORA.

Olga Hund: Psy ras drobnych (moderator Magdalena Piekarska) – Polska
20. 07. sobota – 19:00 – Wrocław

Urodzona w Małopolsce, w dzieciństwie jeździła na wakacje do Rabki i Krynicy Zdroju. Skończyła studia, ale nie pamięta co i kiedy, za to na pamięć zna całą Granicę Nałkowskiej i książkę o ziołach doniczkowych. W sercu ma czarne niebo, w domu – psa. Jej debiutancka książka Psy ras drobnych (2018) spotkała się z bardzo pozytywnym przyjęciem i została nominowana do prestiżowych polskich nagród (Nagroda Literacka Gdynia, Nagroda Literacka im. W. Gombrowicza). Bohaterką Psów… jest depresyjna pacjentka (lat 28), przyjęta do szpitala psychiatrycznego z powodu pogarszania się stanu psychicznego i nadużywania leków. „Możemy ten zbiór migawek, obserwacji, miniatur czytać jako krytykę społeczeństwa, studium przemocy zadawanej kobietom, bo większość pacjentek nie jest tak szalona, żeby nie pamiętać, czego zaznały”. (Justyna Sobolewska, „Polityka”)

Vlad Zografi: Od vědy k literatuře – Rumunsko
20. 07. sobota – 20:30 – Wrocław 
21. 07. neděle – 20:00 – Lvov

Dramatik, prozaik, esejista a překladatel se narodil v roce 1960 v Bukurešti. Absolvoval Fyzikální fakultu Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: „Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat.“ Do obecného povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), kde použil návštěvu cara Petra I. v Paříži k meditaci o věčném protikladu Východu a Západu. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují ho postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či v próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“

Юрій Іздрик: Виживуть тільки ліниві і ніжні – Україна
20. 07. – 18:30 – Львів

Письменник, музикант, художник, редактор легендарного часопису текстів та візії «Четвер» (1989-2008 рр.), один із засновників «станіславівського феномену» в українській літературі. Окрім незаперечного місця у першій десятці українських живих класиків (перший тираж його найбільш успішного роману «Воццек» у 1998 році розійшовся за тиждень), має визнання і у інших жанрах: музиканти шанують його як композитора (пам’ятаючи його фортепіанні концерти), його картини знаходяться в приватних колекціях та галереях України, Польщі, Німеччини, Австрії, Іспанії, США, Таїланду, а публіка найбільше любить поетичну його іпостась. Впродовж останніх 5 років випустив вже 7 поетичних збірок. Втім, усі свої вірші публікує одразу на персональній сторінці в fb, і з огляду на досить закритий спосіб життя у містечку Калуш, перетворив її на власний медіаканал. Любить декламувати під музику, активно долучається до музично-літературних проектів: разом з Грицьком Семенчуком заснував гурт «DrumТИатр», виступає сам та з іншими колективами. 

Varujan Vosganian: Ministerstvo literatury – Rumunsko
20. 07. sobota – 20:00 – Lvov

Narodil se v roce 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu byl několikrát ministrem ekonomie a financí a v současnosti je místopředsedou Svazu rumunských spisovatelů. Básník napsal třeba sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách), či autobiograficky laděnou lyriku Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní). Kromě poezie se věnuje i próze: napsal román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historiský epos Cartea şoaptelor (Kniha šepotů,), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a v Rumunsku 20. století.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.