Narodil se v Budapešti (1954), vyrůstal ve Švédsku a nyní žije v norském Oslu. Po studiu filozofie a literatury se vydal na dráhu žurnalisty. Je literárním kritikem, spisovatelem i vydavatelem, byl předsedou švédského PEN klubu. Jeho zájem o filozofii a judaismus ho podnítil k sepsání fiktivní historie sefardských židů, kteří z Portugalska uprchli do Holandska a jejichž nejvýznačnějším zástupcem byl později exkomunikovaný filozof Benedikt Spinoza, doma zvaný Bento. Vypravěčem v knize s názvem Elixír nesmrtelnosti je Ari Spinoza, bezdětný potomek slavného filozofa, jenž na smrtelné posteli líčí příběh tajného rukopisu s návodem na nesmrtelnost, který si jeho rodina předávala z otce na syna už od jedenáctého století.
Jan Šulc: Důležité je říkat, co si myslím
08. 07. – 20.30 – Brno
09. 07. – 19.00 – Ostrava
Narozen 1965 v Praze. Vystudoval angličtinu a portugalštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval jako antikvář, po roce 1989 jako nakladatelský redaktor (Odeon, Torst). Laureát Ceny Karla Čapka (2014). Publikoval knižní rozhovor s Jiřím Dědečkem (Pohyblivý cíl, 2020) a výbor z vlastních textů (O knihách a lidech, 2023). „Nikdy jsem si nevybíral noviny a časopisy,“ říká Šulc úvodem. „Řídil jsem se názorem Karla Kryla, že každé noviny a každý časopis dělají a čtou lidé a že důležité je říkat to, co si myslím, ať už je to otištěno kdekoli. Proto jsem příležitostně psal téměř do všech českých deníků, literárních časopisů a do církevního tisku katolického, evangelického, ekumenického i do Židovské ročenky.“
Helga Flatlandová: Rozvod na norský způsob
08. 07. – 19.00 – Ostrava
09. 07. – 19.00 – Bratislava
Debutovala v roce 2010 románem Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď – o čtyřech mladících z jedné zapadlé norské vesnice, kteří se přihlásí na misi norské armády v Afghánistánu, přičemž tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou. Záhy se stala jednou z nejčtenějších norských spisovatelek (nar. 1984), navíc se jejího pátého románu Moderní rodina v Evropě prodalo přes sto tisíc výtisků. Líčí v něm příběh tří dospělých sourozenců, kteří přijedou na oslavu otcových sedmdesátých narozenin, na nichž jim rodiče oznámí, že se rozvádějí. Hořkosladký román nabídl čtenářům detailní pohled na rodinné vztahy plný lítosti a smutku i naději, že nikdy není pozdě na změnu. Čeští čtenáři mají zatím k dispozici autorčin debut, v roce 2024 vyjde česky její druhotina Alle vil hjem. Ingen vil tilbake (Všichni chtějí domů. Nikdo se nechce vrátit), román Moderná rodina vyšel na Slovensku v roce 2020.
Pavel Petr: Do vytržení před serafíny
08. 07. – 19.00 – Ostrava
Narozen 1969 ve Zlíně (tehdejším komunistickém Gottwaldově). Vyučil se obráběčem kovů. Prošel zaměstnání manuální i intelektuální; dříve redaktor v nakladatelství Host, dnes redaktor časopisu Prostor Zlín. Vydal na dvacet knih poezie a prózy: první 1990 (Déšť ve vězení řeky), zatím poslední 2022 (Básně / Elegie IV.). „To nesporně nové,“ rozepsal se hned nad básníkovým debutem Jiří Kuběna, „co tento Útlý Harfeník, Hudoucí u paty Trůnu Israelova, Jinošský Tanečník Vždy Znovu Upadající Do Vytržení Před Serafíny Střeženou Archou Úmluvy, přináší – konečně! – do našich natolikrát zprahlých, umělým podstrojováním k neplodnosti vybičovaných niv, je vláha jeho mocného MÉLOSU, Bičující Příval tak dlouho očekávaného Pathosu, Déšt zatím ještě Ve Vězení Hérakleitovské Řeky Času – ale současně už i ona Rosa Shůry seslaná, aby obnovila Tvářnost Země…“ Večerem v Brně doprovází Horňácká muzika Kubíci z Velké nad Veličkou v hudecké sestavě Petr Kubík, Jožka Slovák, Jakub Šácha, Adam Pšurný a hosté.
Åsne Seierstadová: Válečná reportérka
08. 07. – 19.00 – Bratislava
Za reportáže z Kosova, Čečenska a Afghánistánu získala mnoho ocenění. Mluví plynně pěti jazyky a domluví se dalšími čtyřmi, díky čemuž dokáže zpracovat témata, na která si jiní váleční reportéři netroufnou. Její kniha o kábulském knihkupci, jeho rodině a jejich snaze přežít tragédii občanské války se stala mezinárodním bestsellerem. Autorce Knihkupce v Kábulu však vynesla nejen slávu, ale také soudní spor s mužem, u jehož rodiny několik měsíců žila a zaznamenala její příběh. V knize Dvě sestry, rovněž přeložené do češtiny a slovenštiny, zpracovala na základě rozhovorů s rodinou, přáteli a lidmi z okolí příběh dvou Norek somálského původu, které se rozhodly odejít do Sýrie, aby bojovaly v řadách ISIS. V knize s názvem Jeden z nás přináší příběh o Norsku i detailní pohled na Breivika, nejhoršího masového vraha norských dějin.
Jana Bodnárová: Vesmírny prach si
08. 07. – 18.00 – Bratislava
Narodila sa v roku 1950 v Jakubovanoch. Je vyštudovanou kunsthistoričkou a pracovala viac ako desať rokov ako pamiatkarka pri záchrane umelecko-historických pamiatok. Od začiatku 90. rokov sa venuje takmer výlučne literárnej činnosti. Je autorkou rôznych próz, tvorby pre deti, rozhlasových hier a televíznych scenárov. Získala Cenu Ivana Kraska za prózu Aféra rozumu (1990). Jej hra Kurz orientálneho tanca vyhrala v súťaži Dráma 2004. V roku 2008 jej vyšla autobiografická próza Takmer neviditeľná (nominovaná na Anasoft litera 2009), v roku 2016 román Náhrdelník/Obojok (Cena Literárnej akadémie), v roku 2018 minimalistická zbierka prozaických fragmentov NOCturná (nomininovaná na Anasoft litera 2019) a v roku „malý román“ Koža (nominovaný na Anasoft litera 2020). V tvorbe Jany Bodnárovej prevažuje poetika, ktorá reflektuje motívy a postupy prevzaté z výtvarného umenia. Umelecký, až surreálny nádych má i jej najnovšia kniha, básnická zbierka Vesmírny prach si (2021). Jej novinka Patchwork v bielej je nominovaná na cenu Anasoft Litera.
