Den sedmý. MAČ 2023: Helga Flatlandová a Pavel Petr

- Norský příběh - 07. 07. 23

Helga Flatlandová: Rozvod na norský způsob
07. 07. – 19.00 – Brno
08. 07. – 19.00 – Ostrava
09. 07. – 19.00 – Bratislava

Debutovala v roce 2010 románem Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď – o čtyřech mladících z jedné zapadlé norské vesnice, kteří se přihlásí na misi norské armády v Afghánistánu, přičemž tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou. Záhy se stala jednou z nejčtenějších norských spisovatelek (nar. 1984), navíc se jejího pátého románu Moderní rodina v Evropě prodalo přes sto tisíc výtisků. Líčí v něm příběh tří dospělých sourozenců, kteří přijedou na oslavu otcových sedmdesátých narozenin, na nichž jim rodiče oznámí, že se rozvádějí. Hořkosladký román nabídl čtenářům detailní pohled na rodinné vztahy plný lítosti a smutku i naději, že nikdy není pozdě na změnu. Čeští čtenáři mají zatím k dispozici autorčin debut, v roce 2024 vyjde česky její druhotina Alle vil hjem. Ingen vil tilbake (Všichni chtějí domů. Nikdo se nechce vrátit), román Moderná rodina vyšel na Slovensku v roce 2020.

Pavel Petr: Do vytržení před serafíny
07. 07. – 20.30 – Brno
08. 07. – 19.00 – Ostrava

Narozen 1969 ve Zlíně (tehdejším komunistickém Gottwaldově). Vyučil se obráběčem kovů. Prošel zaměstnání manuální i intelektuální; dříve redaktor v nakladatelství Host, dnes redaktor časopisu Prostor Zlín. Vydal na dvacet knih poezie a prózy: první 1990 (Déšť ve vězení řeky), zatím poslední 2022 (Básně / Elegie IV.). „To nesporně nové,“ rozepsal se hned nad básníkovým debutem Jiří Kuběna, „co tento Útlý Harfeník, Hudoucí u paty Trůnu Israelova, Jinošský Tanečník Vždy Znovu Upadající Do Vytržení Před Serafíny Střeženou Archou Úmluvy, přináší – konečně! – do našich natolikrát zprahlých, umělým podstrojováním k neplodnosti vybičovaných niv, je vláha jeho mocného MÉLOSU, Bičující Příval tak dlouho očekávaného Pathosu, Déšt zatím ještě Ve Vězení Hérakleitovské Řeky Času – ale současně už i ona Rosa Shůry seslaná, aby obnovila Tvářnost Země…“ Večerem v Brně doprovází Horňácká muzika Kubíci z Velké nad Veličkou v hudecké sestavě Petr Kubík, Jožka Slovák, Jakub Šácha, Adam Pšurný a hosté.

Åsne Seierstadová: Válečná reportérka
07. 07. – 19.00 – Ostrava
08. 07. – 19.00 – Bratislava

Za reportáže z Kosova, Čečenska a Afghánistánu získala mnoho ocenění. Mluví plynně pěti jazyky a domluví se dalšími čtyřmi, díky čemuž dokáže zpracovat témata, na která si jiní váleční reportéři netroufnou. Její kniha o kábulském knihkupci, jeho rodině a jejich snaze přežít tragédii občanské války se stala mezinárodním bestsellerem. Autorce Knihkupce v Kábulu však vynesla nejen slávu, ale také soudní spor s mužem, u jehož rodiny několik měsíců žila a zaznamenala její příběh. V knize Dvě sestry, rovněž přeložené do češtiny a slovenštiny, zpracovala na základě rozhovorů s rodinou, přáteli a lidmi z okolí příběh dvou Norek somálského původu, které se rozhodly odejít do Sýrie, aby bojovaly v řadách ISIS. V knize s názvem Jeden z nás přináší příběh o Norsku i detailní pohled na Breivika, nejhoršího masového vraha norských dějin.

Bogdan Trojak: Kumštkabinet s glutamanem
07. 07. – 19.00 – Ostrava

Narozen 1975 v Českém Těšíně. Absolvoval žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Básník, prozaik, autor knížek pro děti a mládež, překladatel z polštiny, publicista, šlechtitel a prodejce vína. Laureát Ceny Jiřího Ortena (1998) a Magnesia Litera (2005 a 2021). Vedl literárně-kulturní časopisy Weles, Neon a Lumír. Vydal básnické sbírky Kuním štětcem (1996), Pan Twardowski (1998), Jezernice (2001), Strýc Kaich se žení (2004) a Kumštkabinet (2005), knihu povídek Brněnské metro (2007) a tituly pro děti a mládež Nok a Knedlíček (2016) a Safíroví ledňáčci a Glutaman (2020). Aktuálně hospodaří společně s partnerkou Salome na pěti hektarech u Velkých Žernosek, kde vzdělávají hlavně odrůdy Ryzlink rýnský, Pinot Noir, Sylvánské zelené, Savagnin a Tramín kořenný.

Hanne Ørstaviková: Intimita jako horor
07. 07. – 19.00 – Bratislava

Úzkostné ženy, nefunkční rodinné vztahy, neschopnost spojit se s bližními ve chvíli, kdy je to třeba – to jsou hlavní témata, na která se upírá pozornost oceňované norské prozaičky. Hanne Ørstaviková se narodila v roce 1969 a do svého díla umně zapracovává intimní a osobní prožitky i traumata, jako je úmrtí manžela. Její styl lze označit za minimalistický, získal si čtenáře, o čemž svědčí, že její knihy vyšly ve více než dvaceti světových jazycích. Češi mají k dispozici překlady románů Láska, Ve skutečnosti a Farářka. Právě Láska, zdánlivě prosté dílo, v němž situace jako vstup do neznámého domu či jízda s cizím člověkem hraničí s hororovými scénami, jí zajistil oblibu v Norsku. Od té doby svou kariéru ozdobila řadou norských literárních cen.

Alena Mornštajnová: Příběhy
07. 07. – 19.00 – Bratislava

Narozena 1963 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské universitě. Pracovala jako učitelka anglického jazyka a překladatelka. Vydala šest románů (Slepá mapa, 2013; Hotýlek, 2015; Hana, 2017; Tiché roky, 2019; Listopád, 2021, Les v domě, 2023) a knížku pro děti Strašidýlko Stráša (2018). Patří mezi nejúspěšnější české spisovatelky po roce 1989. „Knihy byly vždycky součástí mého života, vymýšlet příběhy a sepisovat je do knih jsem chtěla od dětství. Jenomže život se ne vždy vyvíjí tak, jak si představujeme, a tak jsem své přání naplnila až později. Ale při pohledu zpátky vidím, že všechno, co jsem kdy v životě dělala, k mému současnému psaní nějakým způsobem směřovalo,“ říká.