Dora Kaprálová: Není na tom nic ujetého, na tom technu, na té lásce

- Láska je práce - 29. 08. 23

Literáti mají sílu pojmenovávat věci pravými jmény, ale ne vždy se stihnou vypsat a vyznat ze všeho. Nemusí. Mají ten přepych o věcech bytí jen tak přemýšlet, nechávají čas plynout a myšlenky zatím svobodně zrají, nebo mizí.

Báseň je jen pocit. I proto je někdy láska velká práce s mlhavými výsledky. „Stejně všechno začíná a končí u popleteného milostného techna a není na tom nic ujetého, na tom technu, na té lásce,“ vyznala se Větrným mlýnům Dora Kaprálová.

Dokumentaristka, scénáristka, publicistka, básnířka Dora Kaprálová píše texty všeho druhu, napsal o autorce Martin Rainer, její vydavatel z Druhého města.

Žije v Berlíně a doma je v Brně nebo ve Strmilově. „V životě se ztrácí vše, oč se člověk řádně nestará… Musím se o všechno řádně starat. Myslím na tebe, hlavně na tebe, ne moc, protože láska je modlitba a modlit se je láska,“ píše například ve svých prózách.

„V Berlíně občas objevuji Brno, chodím tam třeba po ulici Antonínská. Domov je vlastně to místo na trase mezi oběma městama,“ přiznala v diskuzi na MAČi v roce 2014.

Dora Kaprálová se narodila v Brně v roce 1975. Je dcerou básníka Zeno Kaprála. Od roku 2007 žije v Berlíně. Vystudovala dramaturgii a scenáristiku na brněnské JAMU. Věnuje se publicistice, točí rozhlasové a televizní dokumenty, je autorkou knižního rozhovoru s Květou Legátovou Návraty do Želar (2005) a editorkou antologie Kdybych vstoupil do Kauflandu, byl bych v Brně (2009).

Napsala divadelní hru Výšiny (2001) a prózu Zimní kniha o lásce (2014). V anotaci k ní stojí: „Kniha o mužích, ale možná současně jen o jednom jediném, mnohotvárném a neuchopitelném muži, protože o lásce.“

CITÁT: „Je jedno hnutí. Jeho členky pláčou do světových kamer, pilují si nehty, barví vlasy, a jen tak bokem v sauně vymýšlejí strategie. Je to hnutí velmi směšné i velmi závažné. Silnější než feminismus, gender, Facebook, než ekologie, veganství, workshop o sexismu, silnější než maskulinní nejistota, silnější než metafora, silnější než láska. Je to sextrismus.“