Zośka Papużanka
21. 7. 20:30 Brno
22. 7. 19:00 Wrocław
23. 7. 20:30 Ostrava
24. 7. 18:00 Košice
25. 7. 19:00 Lvov

Vystudovala divadelní vědu na Jagellonské univerzitě, obhájila disertaci pojednávající o recepci děl Federica Garcíi Lorcy v polských divadlech, vyučuje polský jazyk na velmi dobré škole. Píše. Čte. Seznam jejích oblíbených spisovatelů je dlouhý, v čele se však stále drží Vladimir Nabokov. V roce 2012 vydala svůj první román Szopka [Jesličky], který si získal přízeň literárních kritiků, čtenářskou oblibu a vynesla autorce nominaci na cenu NIKE a Paszportu Polityki. On [On] je její druhou knihou. Žije v Krakově s manželem a dvěma syny. Píše perem. Nevlastní ani jeden pár černých bot. Ráda jezdí po světě. Má ráda malířství, víno a lidi. Nemá ráda cirkus, kůží čalouněný nábytek a lidi. Sbírá náušnice. Chtěla by mít dům se zahradou a hrnčířský kruh. Sázení stromů a kroužení hrnků považuje za důležitější činnost, než je psaní knih.

Zurab Rtveliashvili
21. 7. 20:30 Wrocław

22. 7. 19:00 Ostrava
23. 7. 19:00 Košice 
24. 7. 20:30 Lvov

Narozen 1967, příslušník generace post-sovětských umělců, která měla radikální vliv na směřování gruzínské literatury. Ve své poezii představil novou vizi, které dal směr jazykovými i koncepčními experimenty, a jeho práce dodnes přesahuje hranice textu. Je jedním z pionýrů zvukové poezie a básnických performancí v Gruzii a jako jeden z mála umělců činných v devadesátých letech zůstává dodnes věrný kořenům a principům avantgardy. Jak v publicistické činnosti, tak ve své poezii ustavičně zdůrazňuje důležitost vytváření nových strategií pro zachování avantgardních ideálů a jejich přenesení do umělecké reality současnosti. Na počátku nového tisíciletí byl jedním z průkopníků a popularizátorů polyfonní poezie a revolučního pouličního divadla a dodnes razí názor, že je potřeba obklopovat se různými promluvami i obrazy. Značnou část života strávil ve složitých podmínkách nižší třídy, což však, na druhou stranu, značně posílilo jeho tvůrčí práci a umožnilo mu pochopit poezii spodních vrstev společnosti a jazyk rozdílnosti. Rtveliashviliho básně se objevily i v řadě zahraničních antologií a je také vítězem mezinárodního tvůrčího sympozia Vološinovo září 2012.

Ivan Klíma
21. 7. 20:30 Ostrava

Narozen 1931 v Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval češtinu a literární vědu, poté pracoval jako nakladatelský a časopisecký redaktor. Od roku 1970 na volné noze. Romanopisec, povídkář, autor rozhlasových a divadelních her, knížek pro děti a mládež, publicista, esejista. Debutoval sbírkou povídek Bezvadný den (1960). Národní knihovna mu připisuje na dvě stě dvacet dalších knižních položek (v různých vydáních a jazycích). Naposledy publikoval sbírky drobné prózy Jak se nestát vrahem (2012) a O lásce, tichu i zradě (2012) a knížky pro děti Kokrhací hodiny (2012) a Jak daleko je slunce (2011).

Bekha Khurchuli
21. 7. 19:00 Košice

22. 7. 20:30 Lvov

Narozen v roce 1974. Pracoval jako válečný zpravodaj pro noviny Dilis Gazeti a procestoval u toho celou Gruzii i kavkazské zóny válečného konfliktu (včetně Abcházie, Severní a Jižní Osetie, Ingušska, Ázerbájdžánu a Pankiské soutěsky). První kniha, nazvaná Konec věty… Ztracení lidé ze ztracených míst, mu vyšla v roce 2004 u nakladatelství Kavkazský dům, povídková sbírka Dům někde jinde byla v roce 2015 nominována na literární cenu Saba v kategorii próza roku. Povídky „Adamo“, „Prázdný popelník“, „Krátká letní noc“ a „Deset tisíc slov“ byly zařazeny do antologie Devětatřicet vybraných povídek vydané nakladatelstvím Palitra L. Ve své práci se autor dotýká tragických a citlivých témat, například války, konfliktů a problematických situací na pomezí místních a světových událostí.

Giorgi Lobzhanidze
21. 7. 20:30 Lvov

Básník, překladatel a orientalista Giorgi Lobzhanidze je považován za jednoho z nejvýznamnějších překladatelů nové generace, který ctí zavedené tradice převádění orientální literatury do gruzínského jazyka. Je autorem výborných překladů celé řady významných děl Orientu, například koránu, perských pohádek, gazelů Džaláleddína Balchího Rúmího nebo Růžového sadu básníka Sa’dího. Zároveň seznámil gruzínské čtenáře i s prací nejvýznamnějších orientálních básníků druhé poloviny dvacátého století, například s dílem Kroky vody Sohraba Sepehrího nebo Znovuzrození Forugh Farrokhzad. Sám Lobzhanidze je autorem pěti úspěšných básnických sbírek. Jeho básně se objevily i v německé antologii gruzínské literatury Ich aber will dem Kaukasos zu.... Autor ve své poezii vyjadřuje „vlastní přístup ke krutosti a bezohlednosti života, zároveň však i k jeho kráse a laskavosti. Způsob jeho vyjadřování je posmutnělý, případně na pomezí mezi ironií a parodií… Jeho poezie je jednoduchá, ale bohatá a mnohovrstevnatá, moderní a prostá patosu…“

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.