Rumunský prozaik, scenárista a organizátor knižního festivalu v Jasech Florin Lăzărescu se narodil v roce 1974. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc (Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se știe despre ursul panda (Co je známo o medvědu panda).

Za satirickou prózu Trimisul nostru special (Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă (Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivalech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.

Autor v jedné reflexi vzpomíná na babičku, která na stáří onemocněla Alzheimerovou chorobou a nepoznávala svůj vlastní dům. „Jak jsem stárl, napadla mě otázka – je pravdivá, banální, ubohá, ale docela bolestivá, když to bereš vážně: Proč sakra píšu literaturu?!“

„Znám spoustu lidí, pro které je vydání knihy spásou… A protože jsem nenašel žádné jednoduché řešení, začal jsem psát o všech těch otázkách román – s fiktivními postavami a událostmi, ale se skutečnými problémy, které jsou společné mně i mým kolegům,” poznamenal spisovatel.

Autor by rád napsal román o Rumunech a o Rumunsku. „Hodně mě to přitahuje. Proto také miluji Rumunsko, protože jsme národem vypravěčů a máme skvělé příběhy každodennosti. Jdu třeba po ulici a uvidím postavu, která je tak atypická, že by měla být napsána…“

Jeho postoje dokládají i poznámky kritiků: „Florin Lăzărescu píše, protože má co sdělit; jeho próza je svědectvím autentických zážitků v existenciálním plánu, nejen odrazem čistě literárních experimentů,“ napsala například Bianca Burţa-Cernat.

„Všímal bych si (jeho) pozorovacího ducha, intuitivní vědy o volbě událostí a situací, které se hodí k textu tam, kde je používá, způsobu, jakým přistupuje ke svým postavám a ke čtenáři - i když kupodivu jeho postavy čtenáři připomínají někoho, koho znají,“ napsal zase Mihail Vakulovski.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.