HaDivadlo nastudovalo haličský román Sofije Andruchovyč

- Divadlo - 21. 02. 23

HaDivadlo v nejnovější inscenaci Požár v šťastném Rakousku adaptuje ukrajinský best-seller. Jde o autorskou adaptaci magického románu Felix Austria (2014, česky 2018 ve Větrných mlýnech) ukrajinské autorky Sofije Andruchovyč. Pro jeviště dílo upravil slovenský režisér Eduard Kudláč ve spolupráci s Ivou Klestilovou.

Premiéra inscenace Požár v šťastném Rakousku se uskuteční v pátek 24. února od 19.30 hodin. V příběhu téměř sesterského vztahu služebné a dědičky rodinného sídla hrají Táňa Malíková, Magdalena Straková, Radim Chyba, Jiří Miroslav Valůšek, Kamila Valůšková, Cyril Drozda, Miloslav Maršálek, Simona Peková a Pavel Čeněk Vaculík.

Děj románu se odehrává na přelomu 19. a 20. století v srdci rakousko-uherského Haliče a sleduje vývoj vztahu mezi dvěma ženami, bohatou dědičkou Adelou a její ukrajinskou služebnou. Příběh s alegorickými prvky přitom vypovídá o předtuše budoucí podoby Evropy.

Román Felix Austria patří mezi nejvýznamnější literární počiny ukrajinské autorky Sofije Andruchovyč, která se brněnskému publiku představila již v roce 2015 v rámci festivalu Měsíc autorského čtení.

Její nevšední postavy ožijí na prknech HaDivadla, scény Centra experimentálního divadla sídlící v brněnské Alfa pasáži. Volná adaptace Eduarda Kudláče a autorky Ivy Klestilové, která je zároveň bývalou členkou hereckého souboru HaDivadla, je založena na překladu Petra Ch. Kaliny.

„Naším cílem bylo abstrahovat z až secesně barvitého, nápaditého a nadčasového námětu klíčové energie – inspirovat se pro tvar, který je v duchu řady hadivadelních adaptací zejména esejistický. Přemýšlí a proniká mezi vrstvami, staví proti sobě více perspektiv i divadelních žánrů,” naznačil dramaturg inscenace Matěj Nytra.

"Tímto způsobem navazujeme na naše dřívější dramatizace Náměsíčníků, Čevenguru nebo Moby Dicka. Základními tématy jsou tentokrát spor mezi oddaností a hledáním svobody a modelování pozice ženské vypravěčky Stefanie v síti vztahů vícenárodnostní společnosti. Eda Kudláč ale vychází ze záměru uvidět tyto motivy ve světle mimo jednoznačné časoprostorové určení, a tedy se z před-prvoválečného Stanislavova posouváme do imaginativnější sféry hrdinčina vědomí (i svědomí). Děj je tak metaforou i dnešní nerovné a svázané situace spjaté s ukrajinsko-ruskou tragédií,“ popsal Nytra.