Helga Flatlandová: Co dnes rozumíme pod pojmem stáří?

- Norský příběh - 11. 09. 23

Spisovatelka Helga Flatlandová se narodila v roce 1984 a debutovala v roce 2010 románem Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď o čtyřech mladících z jedné zapadlé norské vesnice, kteří se přihlásí na misi norské armády v Afghánistánu, přičemž tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou.

Stala se jednou z nejčtenějších norských spisovatelek, když se jejího pátého románu Moderní rodina v Evropě prodalo přes sto tisíc výtisků. Líčí v něm příběh tří sourozenců, kteří přijedou na oslavu otcových sedmdesátých narozenin, na nichž jim rodiče oznámí, že se rozvádějí.

Čeští čtenáři si mohli přečíst její prvotinu, ale v roce 2024 vyjde česky její druhý román Alle vil hjem. Ingen vil tilbake (Všichni chtějí domů. Nikdo se nechce vrátit), román Moderná rodina vyšel slovensky v roce 2020.

Překladatelka Miluše Juřičková s autorkou udělal pro Právo rozhovor, kde se jí ptala na to, že v Brně byla už potřetí. “Poprvé jsem přijela do Brna na pozvání Masarykovy univerzity, abych se setkala se studenty norštiny v překladatelském semináři. Podruhé už to bylo na křest českého překladu Zůstaň, jestli můžeš, odjeď, jestli chceš (vydaly Větrné mlýny). Účast na letošním středoevropském turné je pro mě, a troufnu si říct i pro mé kolegy, velmi důležitá. Nejsem typ autora, který píše do šuplíku, píšu pro čtenáře, potřebuji znát jejich reakce, protože to jsou oni, s nimiž se chci o své texty podělit. Abych se něco dozvěděla o sobě jako o člověku a autorce. K takovému poznávání může přispět i dialog s českým publikem,” uvedla v odpovědi.

V posledním díle se autorka zastavila nad otázkou stáří. “Co mě při psaní tohoto románu rovněž zaměstnávalo, bylo, jak se proměňuje vnímání věku, respektive co dnes rozumíme pod pojmem stáří. Když byla má babička čtyřicátnice, neměla žádné plány do budoucna, její perspektiva byla obrácená do minulosti. Dnes mohou uskutečňovat své sny i sedmdesátníci. Individuální i společenské vnímání věku se výrazně posouvá, ale naše těla mají pořád své limity. Zdá se mi, že naše pocity a touhy nejsou úplně kompatibilní s naším tělem. Z toho důvodu je přijetí sebe sama, svého věku, vlastně výzvou.”