Měsíc autorského čtení, který původně vznikl v Brně, se od roku 2015 koná taky v ukrajinském Lvově. Zprvu byla Ukrajina festivalovým hostem akce, takže 31 současných ukrajinských spisovatelů navštívilo nejen Brno a Ostravu, ale také Košice a Vratislav. Potom se Lvov zařadil mezi festivalová města a hostil literáty ze Španělska, Gruzie, Turecka a Rumunska.  

Letos ale bude všechno jinak. Zavřené hranice a karanténa přeshraničnímu festivalu určitě neprospívají. Naštěstí existuje internet a možnost setkání online, a proto i letos budou ukrajinští autoři a autorky zastoupení na největším literárním festivalu Střední Evropy. Jejich čtení budou fyzicky probíhat na Ukrajině, ale zájemci si můžou zapnout kouzelnou mašinu a poslechnout si samotné čtení anebo přečíst si texty přeložené do češtiny. Na koho se můžete těšit? 

Ukrajinskou linii MAČe v českém podání zahájí 7. července Jurij Zavadský (1981), básník a popularizátor světové poezii na Ukrajině. V jeho nakladatelství Krok loni vyšla sbírka vybraných básní české autorky Jany Orlové v ukrajinském překladu Sofie Čeľak Byla vydána v sérii uvádějící na ukrajinské literární scéně poezie blízkých a dalekých zemí: Polska, Islandu, Lotyšska, Gruzie, Nového Zélandu a řady dalších.  

Zavadský je autorem monografie o současné poezii na internetu (2009), a tento druh poezie zůstává ve středu jeho zájmů i dnes. Samotná jeho poezie má často experimentální charakter, například ve sbírce Křik (2012). Zatím poslední jeho kniha Taxikář vyšla v roce 2015. Sbírka básní Man was not born free získala podporu Ukrajinského institutu knihy a měla by letos vyjít česky v nakladatelství Větrné mlýny. 

Je to jediný básník ze všech letošních ukrajinských zástupců na MAČi a taky jediný, kdo nepíše o válce na východě Ukrajiny.  

Další bude historička, profesorka a spisovatelka Olena Sťažkina (1968) pocházející z Doněcka. Jako historička se zajímá například o roli žen v ukrajinských dějinách kultury, poslední dobou taky mapuje právě ženské osudy během okupace Donbasu, a to i v historické perspektivě (například v práci Stigma okupace: sovětské ženy a jejích sebevnímání v 40. letech 20 století). Sama ale tvrdí, že žádný Donbas neexistuje: zkoumá a sleduje celou východní Ukrajinu a zdůrazňuje, že to není jednotlivý region, je mnohem hlubší a složitější, než jsme si zvykli stereotypně myslet. Je ukrajinskou rusky píšící autorkou. Zatím poslední její knihy jsou V jazyce Boha (vyšla zároveň rusky a ukrajinsky v roce 2016) a Rozka (rusky, 2018).  

Autorkou románu o válce bez války je Halyna (Hasʾka) Šyjan (1980), která bude číst na MAČi 27. července. Popularitu získal už její první román Hunt, doctor, Hunt! (2014), ale opravdu velkou pozornost kritiků a čtenářů autorka získala díky románu Za zády (2019). Kniha získala nejen prestižní ukrajinské ocenění Litakcent, ale Cenu Evropské unie za literaturu 2019. Chystají se překlady do několika jazyků. Román vypraví o ženě, která se snaží žít normální život v zemi, kde zuří válka. Její milenec odchází válčit jako dobrovolník, ale i tak nechápe, proč by měla něco ve svém obvyklém životním tempu měnit. Román vyvolal na Ukrajině docela kontroverzní reakce a stal se pokusem ukázat různé perspektivy a pohledy na konflikt na ukrajinském východě bez hodnocení a jednoznačných odpovědí na složité otázky.  

Ukrajinským hostem bude i Artem Čech (1985), kterého české publikum může znát jak z výstavy v Moravské zemské knihovně Několik ukrajinských slov o válce (2018), tak i ze čtení v rámci Světu knihy v Praze v roce 2018. Byl dobrovolníkem v ukrajinské armádě a tuto zkušenost popsal ve sbírce povídek Bod nula (2017). Nevypraví v ní o hrůzách války, ale spíš o každodenním životě vojáků, takže vzniká kniha místy dojemná a smutná, místy veselá a podporující život. Zatím poslední kniha autora, taky povídková sbírka, Čtvrť D (2019) je o Čerkasech a životu v menším ukrajinském městě, odkud pochází i sám Čech. Obě knihy jsou momentálně překládány do několika evropských jazyků, včetně češtiny. 

Ukrajinskou linii ukončí čtení Tamary Horicha Zernja (Tamary Dudy). Ještě před rokem toto jméno, nebo přesněji řečeno pseudonym odkazující na báseň známého spisovatele Ivana Franka, nebylo známo ani těm, kdo pečlivě sledují ukrajinskou literaturu. Teď ale je jednou z nejúspěšnějších spisovatelek. Je to proto, že v roce 2019 vyšel její debutní román Dceruška, který byl ihned vysoce hodnocen čtenáři, a získal pak i prestižní cenu Kniha roku BBC 2019. Autorka je známá svou dobrovolnickou činností na východě Ukrajiny. Tato činnost se stala podkladem pro děj jejího románu. Vypraví však o rodilé obyvatelce Doněcka, která se rozhodla pomáhat ukrajinským vojákům a pokračovala ve své pomoci, i když bylo město okupované vojsky nepřítele. Román je velice přímočarý a realistický, nutí čtenáře přemýšlet, zase a znovu vzpomínat na to, že válka trvá a je nablízku.  

Zřejmé je, že ukrajinští pořadatelé MAČe vybrali z loňské a předloňské nabídky ukrajinských textů to nejlepší, aby si české publikum mohlo této festivalové linie naplno užít. Každý autor nebo autorka je v něčem unikátní a spolu vytvářejí pestrý obraz dnešního literárního života na Ukrajině 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.