4. črvence zahájí slovenskou část Měsíce autorského čtení v Bratislavě básník Ivan Štrpka, který se narodil 30. června v roce 1944 v Hlohovci. Vystudoval španělštinu a slovenštinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a vystřídal několik redaktorských pozic v literárních časopisech.   

 

První básně uveřejňoval v časopise Mladá tvorba, debutoval sbírkou Krátke detstvo kopijníkov v roce 1969. Společně s Ivanem Laučíkem a Peterem Repkou vytvořil literární seskupení Osamělí běžci a publikovali manifesty, které protestovaly proti tehdejšímu systému. Jedná se mimochodem o jednu nejdéle fungující literární skupinu v Evropě    

Jeho nesmlouvavé politické názory vedly k tomu, že nesměl v 70. letech publikovat. Později působil na pozici šéfredaktora ve více významných médiích o literatuře, například v Kulturním životě nebo Romboidu.   

Pozoruhodná je i jeho textařská práce – významným milníkem v jeho tvorbě se stala kniha Modrý vrch, která vznikla ve spolupráci s hudebníkem Dežem Ursínym. Modrý vrch patří k nejlepším a nejznámějším albům hudebníka Deža Ursinyho. Vzniklo v roce 1981 a do dnešních dní se dočkalo několika reedicí, prodalo se jej na tisíce kopií a před dvěma lety vyšlo dokonce i na vinylu. Za tímto vydavatelským počinem stojí Ursinyho syn Jakub, který už před několika roky realizoval projekt s názvem Kubo Ursiny & Provisorium, v jehož rámci zazněly všechny Ursinyho nejznámější písně.   

Ivan Štrpka je dodnes aktivním spisovatelem: jeho poslední sbírka básní Kam plášť, tam vítr (2019) získala ocenění Zlatá vlna.   

„Měli jsme podobné zážitky a zájmy, četli jsme jen to, co nás bavilo. Navzájem jsme si zahustili prostor a ve skupině jsme se rozvíjeli každý podle sebe,“ popsal na Radiu Vltava fungování Osamělých běžců Štrpka.   

Komunistický režim zakázal jejich manifest Návrat anjelov, ke kterému přidali manifest Prednosti trojnohých slavíkov. „Neměli jsme sportovní nároky, šlo nám o to, že běh je individuální pohyb a každý může běhat vlastním směrem. Nechtěli jsme se utápět v masových pohybech. Když člověk běhá venku a sám, jinak se mu dýchá. Najednou se mu jinak ovládají myšlenky, dostanou jiné významy,“ vysvětlil Štrpka původ názvu skupiny Osamělí běžci.    

Štrpka je autorem dvou desítek básnických knih. Jejich základem je přitom jistá míry nepřenosnosti a autenticity. V poezii považuje za nejdůležitější především interpretaci. „I čtenář by si měl projít procesem formulace významů,“ říká.   

Ve vltavské Vizitce básník zmínil, že skutečná báseň se nedá přeložit, ale že překladem vznikají nové verze básně a že dohledávat si neznámá slova při četbě textu v originálu není obtížné, ale je to půvabné, „rajcovní“.    

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.