Slovenská autorka Ivana Dobrakovová je básnířka, prozaička a překladatelka. Narodila se v roce 1982 v Bratislavě. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 2005 žije v Turíně. Pracuje jako překladatelka francouzské a italské literatury do slovenštiny.

Do češtiny byly přeloženy její knížky Toxo (2018), Matky a kamioňáci (2019) a Pod sluncem Turína (2024).

„Píšem, len ak svojmu nápadu naozaj verím,“ říká, „píšem, keď mám pocit, že čosi treba zaznamenať, ale zároveň som začala písať dosť veľa textov ,pre súkromnú potrebu‘, nevhodných na publikovanie, nepotrebujem vydať knihu každý rok, aby som si čosi dokazovala, musím si veci dobre rozmyslieť, cítim zodpovednosť za to, čo posielam ,do sveta‘.“

„S poslednou knihou som u niektorých čitateľov narazila,“ přiznala Petru Nagyovi na H70 Dobrakovová, jejíž román Pod sluncem Turína se dočkal i českého vydání.

Přestože Slovensko nikdy doopravdy neopustila, vývoj v zemi za Ficova vládnutí jí příliš chutí do setrvávání pod Tatrami nedává. „… ale asi už pomaly aj odchádzam. Nie že by to v Taliansku bolo výborné. Ale správam sa odjakživa vyhýbam, nemám kapacitu spracovať, čo sa deje vo svete a napríklad o Slovensku si väčšinou — ak neodolám — čítam len cez stránky na Sezname. Nejako ma to celé príliš zraňuje.“

Rok 2024 se nesl ve znamení ohledávání osobních zážitků autorů, které se odrážejí v jejich díle, nebo které texty hodně inspirují. „Moje texty sú dosť autobiografické, neviem, čím to je, ale všetko, čo napíšem, pôsobí na čitateľov autenticky, aj čo si vymyslím, hoci mi to nikto nikdy neverí, že som si niečo aj vymyslela. Už to neriešim, a pri písaní sa cítim slobodná napísať, čo chcem, lebo veď sedím v tej izbe len sama s počítačom.“

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.