Jáchym Topol: Já jsem přepisoval ty kapitoly třicetkrát, padesátkrát

- Próza - 15. 05. 24

Autor generačního románu 90. let Sestra – Jáchym Topol – opět trefně popsal dobu, místo, náladu a napsal literaturu, která rezonuje. Básník, jenž zběhl od poezie k próze, si díky románu Citlivý člověk (2017) vysloužil i pozornost Václava Klause, který spisovatele označil za povýšeného, arogantního a lidmi pohrdajícího člověka.

Jáchym Topol na MAČi v Brně v roce 2017 to udělal jinak, než bývá zvykem. Po euforickém čtení dostalo publikum prostor pro tři dotazy.

„Ta knížka vznikala sedm nebo osm let a já jsem přepisoval ty kapitoly třicetkrát, padesátkrát. To jsem zjistil, že je můj systém, bohužel. Pořád, pořád přepisuju. Vždycky jsem záviděl autorům, jako byl pravděpodobně Jack Kerouac nebo Bohumil Hrabal, který si sednou – a teď to jede. Já to musím furt jako, než si to sedne,“ zodpověděl Topol jeden z nich.

„I když jsem trochu veterán, tak si nepamatuju, aby když čerstvě vyjde nějaká knížka, že je na ni tolik ohlasů. Ohlasy na tuhle knížku jsou skutečně od zurčících fanfár až po totálně posměšný splachy,“ popsal četné reakce na román.

„Já mám pocit, že psát knihy je život pro dva lidi. Kdekoli jsem, v práci, v hospodě, na čundru, pořád mi věci těkají, vyvstávají v hlavě – a pořád si říkám, musíš to napsat. Rád bych jednou nemusel,“ vysvětlil autor.

„Bavilo mě hrát si s motivem Josefa Lady, to je ta líbezná česká krajina, tam jsou ty Hrusice, kde je takový současný Mikešovsko-Bobešovsko-Pašíkovský Disneyland. Druhá věc je trik. Když mluvím, když čtu, tak slyšíte, že jsem Pražák, v každé hospodě to poznaj,“ popsal Topol.

„Pomohlo mi, že tam jsou takový venkovský lidi, ale mluvěj takovým jazykem, kterej pro mě je z tý Prahy strašně snadno zachytitelnej. Kdybych popisoval nějaký komunity venkovský na Ostravsku, tak bych to nedokázal. Myslím, že na tom jazyce strašně záleží,“ přiznal autor.

Jáchym Topol

Narozen 1962 v Praze. Vnuk spisovatele Karla Schulze, syn dramatika a básníka Josefa Topola, bratr hudebníka Filipa Topola. Vzešel z nové vlny českého undergroundu 70. a 80. let. Začínal s poezií: Miluju tě k zbláznění (1991), V úterý bude válka (1992). Jako novinář psal pro Revolver Revue, Respekt, Lidové noviny, je autorem textů pro Psí vojáky a Moniku Načevu. V roce 1994 vydal generační román Sestra, následovalo osm próz, například Citlivý člověk (2017).