Julia Musakovska je ukrajinská básnířka, narozena 9. července 1982. Pracuje jako publicistka a překladatelka ze švédštiny, je členka ukrajinského PEN klubu.

Juliiny básně shrnují pocity komplexního života, představují lyrické hrdiny, kteří si volí svobodu, kteří se učí vnímat sebe sama.    

Básnířka píše: „Bůh svobody vám dává klíče od všech dveří, ale nechává vás na pokoji s tím, co je za nimi. Svoboda je právo volby. Odpovědnost za důsledky této volby je nevyhnutelná, ale její existence je nejvyšší hodnotou, kterou příliš často považujeme za samozřejmost…“ 

„Příběhy o volbě své cesty, které z různých důvodů zůstávají nepovšimnuty, se ztrácejí v houští událostí, faktů a jmen, rozplývají se ve víru všedního dne. Tyto texty jsou jako upřímné konverzace ve vzduchu bludné rádiové vlny.“ 

Její mysl nyní zaměstnává válka. „Je fyzicky vyčerpávající žít ve válce. Začali jsme chápat, že tohle je maraton, ne sprint. Musíte mít strategie, jak ji přežít, jak se s ní vyrovnat,“ říká.

„Začala jsem publikovat svou poezii na internetu a v různých internetových časopisech. Potom jsem své básně přihlásila do různých soutěží a vyhrála nějaké ceny. V roce 2010 jsem vydala svou první knihu básní. Ale pořád to byl převážně koníček, živila jsem se jinými věcmi,“ popisuje své začátky. 

Kolem roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, začala poezie Julije Musakovské nabírat nový směr. Byla silně zasažena tím, co se stalo, a pochopila, že je to jen začátek. „Zájem o ukrajinskou poezii byl od invaze obrovský a moje básně byly přeloženy do mnoha různých jazyků,“ líčí.

„Je pro mě důležité nejen číst své básně, ale vyprávět o tom, jaké to je na Ukrajině za války, o kolezích, kteří už tu nejsou. Nedělám to jen pro sebe, ale pro své přátele a všechny Ukrajince žijící ve válce. Moje poezie je prostředkem v boji,“ říká.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.