Kjersti Anfinnsen aka Dj Saunasatan: “Ei saa peitää! Nezakrývejte!"

Kjersti Anfinnsenová: Až do absolutního ticha

Prozaička a hudebnice Kjersti Feldt Anfinnsen žije v Oslu, kde pracuje jako zubařka. Narodila se v roce 1975 a proslavila ji Cena Evropské unie za literaturu. V Norsku se rovněž stala Ženou roku 2022. Debutovala dílem Det var grønt (Bylo to zelené). Další román, De siste kjærtegn (Poslední pohlazení), vyšel v roce 2019. Její třetí a poslední kniha se nazývá Øyeblikk for evigheten (Chvíle věčnosti) a představuje nezávislé pokračování Posledního pohlazení.

Romány spojuje hlavní postava kardioložky v důchodu Birgitte, pro kterou v aktivním věku nebyla rodina prioritou a která je tak stará, že jí umřeli všichni přátelé. Její život je polapen v pasti tělesného úpadku, nabízí jí jen málo radostí a vede ji k přemítání o ztrátě, rezignaci a ke stárnutí až do absolutního ticha.

Vytvořila “elektro lyrické duo” Kven (potomci finských emigrantů) s Petterem "Pogo" Tarangerem. “Mé jméno se objevilo v nových kontextech, které způsobily, že jsem dostala několik úkolů, včetně funkce DJ Saunasatan nebo zástupce komunity Kven, která má mnoho aspektů,” uvedla k tomu autorka.

Anfinnsen má také koncept Dj Saunasatan, který nakopává současnost pod heslem: “Ei saa peitää! Nezakrývejte!” Dj Saunasatan servíruje zvuk od karelského hrdelního zpěvu po lidovou hudbu Tornedalenu, od finského funku po Kari Bremnes, Mari Boine a Kuuk, nekonečnou zvukovou kulisu s mnoha etniky a jazyky...

“Kvenština je ve společnosti málo viditelná, jak na národní, tak na regionální úrovni, a to jak ve vztahu k nápisům, vlajkám a dalším symbolům, ale také v politice, ve školství, kulturním životě a v podnikání,” říká Kjersti Feldt Anfinnsen.

“Od té doby, co jsem se dozvěděla, že jsem Kven, jsem v procesu integrace své identity. Zároveň panuje velká nevědomost o národnostní menšině také na severu v jádrových oblastech Kven.”

“Pro babičku bylo důležité, aby byla co nejvíc norská, aby ji přijali. Před několika generacemi byla výhoda, když byl Kven upozadněn, ano, neviditelný. V naší době je důležité zviditelnit se, abychom měli příležitost zachovat a rozvíjet svou kulturu a zachránit svůj jazyk,” tvrdí autorka.

“Je nezbytné mít různorodé zastoupení, například na kartonu od mléka, v programu festivalu nebo v pobídkách.”

"Zatímco Sámská populace, která byla podrobena norizaci a devalvaci své kultury podobným způsobem jako Kvenové, ale přijímala a dostává od státu podporu, jsou Kvenové ve srovnání stále opomíjeni. To vytváří nerovnováhu a potřebu rovnoprávnějšího místa pro kvenské ženy ve společnosti,” líčíí.