Publicistka, dramaturgyně, scenáristka a prozaička Klára Vlasáková se narodila v roce 1990 v Českých Budějovicích. Vystudovala gymnázium Jírovcova, v Praze pak na Universitě Karlově žurnalistiku a gender studies a na FAMU scenáristiku a dramaturgii.  

Je to autorka novely Praskliny (2020) a scénáře ke komiksu Spiritistky (2020, s J. Chomovou). „Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází,“ stojí v anotaci její prvotiny. 

“Motivy určitou dobu kvasily kdesi ve tmě, než se dostaly na světlo. Jako první existoval motiv koule – podivného objektu, který se snese odněkud z vesmíru, ale nic nedělá, jen levituje pár desítek centimetrů nad zemí. První větu románu jsem v trochu jiné podobě měla zapsanou dlouho, ale trvalo třeba dva roky, než se příběh začal rozlévat do stran,” popsala vznik Praskliny v jednom rozhovoru. 

V rozhovoru pro ArtCafé například uvedla, že se svými postavami často nesouhlasí. “Neřekla bych, že je ten nesouhlas klíčový. Ale pokud se jako autorka snažím svoje postavy brát vážně a nechat jim vlastní život, tak je jasné, že budou mít jinou životní trajektorii, a především jiné názory než já. (…) Jestli je na psaní prózy něco skvělého, je to právě tahle svoboda dovolit textu růst a účastnit se toho procesu jako někdo, kdo ten růst spíš podporuje, než osekává a tlumí.” 

“Pro mě je psaní takový nekončící řetězec chyb; na rozdíl třeba od vědeckých pokusů a bádání nebo třeba politických rozhodnutí tady ale nikoho neohrožuju, nedržím v sevřené pěsti reálné životy. Přinejhorším přijde vniveč moje několikaměsíční práce, ale to je dost malá a snesitelná daň za to, že u textů, s nimiž nakonec vydržím až do konce, vím, proč a jak vznikly – a dokážu s nimi bez velkých výčitek žít,” popsala v rozhovoru. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.