Leonid Dranko-Maisyuk: Co je to Puškin?

- Bělorusko - 02. 03. 23

Leonid Dranko-Maisyuk (Леанід Дранько-Майсюк) se narodil roku 1957 v Davyd-Haradok nad řekou Haryní v běloruském Polesí. Patří k největším běloruským lyrickým talentům, ale na MAČi v roce 2007 četl prózu, povídku.

Davyd-Haradok, láska a erós jsou hlavními tématy jeho tvorby. Je autorem na volné noze, vydal přes deset básnických a prozaických knih. „Má rád klid, protože klid pomáhá nejen psaní,“ uvedly ho Větrné mlýny.

Leonid Dranko-Maisyuk se objevil také ve snímku Pupek nebe, filmové antologie současné běloruské poezie, který se v roce 2013 objevil na jihlavském festivalu dokumentů. Dílo Radima Procházky vypráví o událostech, které následovaly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010.

Běloruské téma nadchlo v roce 2007 brněnské publikum. „Budete přidávat stáhnutelné překlady běloruských autorů? Ač se moje běloruština po měsíci čtení lepší, přece jen jsou místa, kde si nejsem tak zcela jistá,“ uvedla jedna z návštěvnic autorských čtení ve vzkazovníku akce.

Současná běloruská poezie, kterou dnes tvoří téměř výhradně obyvatelé měst, je odtržena od folkloru. V literárním procesu fungují tři generace básníků. „Starší, jejichž rozkvět připadl na šedesátá až osmdesátá léta 20. století; střední, kteří o sobě poprvé nechali slyšet za Gorbačova a v prvních letech běloruské nezávislosti,“ napsal v Hostu v roce 2008 Aljaksandr Fjaduta.

Ti nejmladší v Bělorusku začali tvořit už za Lukašenka. „Ze střední generace mají největší respekt Razanav, Ňakljajev, Arlov a Leonid Dranko-Maisyuk,“ napsal Fjaduta.

Na MAČi rozehrál v povídce o chlapečkovi dialog o Puškinovi. „A Es Puškin... Co je to Puškn...? To je jeho jméno... A co je to A...? Aleksej... A Es...? Šciapanovič... Aleksej Šciapanovič Puškin....?“