Lavon Volski (Лявон Вольскі, 1965) je od konce 80. let největší rockovou hvězdou Běloruska (kapely Mroja, N. R. M., Zet, Krambambulja) a autoritou – nejen kvůli své hudbě a literatuře, ale především pro své občanské postoje. Pochází ze slavné spisovatelské rodiny, a kromě textů písní píše také básně, povídky, eseje, hry, pohádky, komiksy... 

Kvůli jeho textům a písním, které se staly hymnou opoziční mládeže, je Volski považován za hlavní postavu běloruské undergroundové scény. Proslul hlavně díky kapely Nezávislá republika snů. "Toto je způsob, jak najít jistotu v době, kdy není snadné být umělcem. Vytvořili jsme pro sebe a naše přátele virtuální stát, ve kterém se člověk může schovávat před běloruskou realitou. V něm často parodujeme absurdní činy běloruských vůdců..." 

"Běloruská rocková hudba měla velký vliv na několik generací v zemi. Ale čas ubíhá a člověk musí myslet na kariéru a život. Poměrně velký počet lidí emigroval na Západ a mnozí se obrátili zády k ideálům. Nová generace ale také poslouchá. Protože koncert sám o sobě je voláním po svobodě." 

Jedna z nejcharizmatičtějších osobností současné běloruské kultury přijel na Měsíc autorského čtení v roce 2007. Své vystoupení v Brně začal s kytarou a písničkou, protestsongem. „Zase ho ostříhali, zase ho oblékli do úchylných vojenských hadrů a dlouhé čtyři týdny se věnoval nepotřebné a jemu samému odporné práci,“ líčil příběh literárního hrdiny na vojenském cvičení. 

Autorský večer pak dohrál skladbami na svou kytaru. „Děkuji všem děkuji, že jste přišli,“ zakončil literární část večera. 

V debatě pak brněnskému publiku přiznal, že většina lidí za druhé světové války v Bělorusku viděla v Hitlerovi osvoboditele od Stalina. „Běloruský národ má problém se sebeurčením,“ podotkl rocker a literát. „Proto mám vždycky dobrý vztah k těm, kdo se sami dobře a samozřejmě identifikují. Teď jsem jel vlakem v ruském vagonu a průvodčí na polsko-běloruské hranici řekl, konečně jsem v Rusku,“ naznačil. A divákům – nejen těm běloruským – musel ještě zahrát píseň na rozloučenou. 

Přestože je Bělorusko v jeho očích problematickou zemí, tuší, že "svoboda" to nemá jednoduché nikde na světě. "Masy jsou všude stejné. Můžete je zradit, podvádět, zmást nebo znecitlivit. V Asii a v Evropě to leckde vypadá podobně, jako v Bělorusku. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.