Luis Leante : Stačí si doma sednout a psát. Otázkou je, kdo to pak vydá...
- Bratři a sestry Dona Quijota de la Mancha - 19. 04. 23Všestranný autor Luis Leante přicestoval na MAČ z jihu Španělska. Vystudoval klasickou filologii, učil latinu na střední škole, od roku 2009 se věnuje výhradně literární tvorbě, píše knihy a scénáře. Debutoval ve svých dvaceti letech románem Camino del jueves rojo (1983), ale velký úspěch mu přinesla až kniha Mira si yo te querré (2007). Titul vyšel i v českém překladu Pamatuj, že tě mám rád (2010).
Pro Leanteho styl je typické porušování klasického lineárního vyprávění, v jeho dílech se vyskytuje velké množství postav, na zápletce se často podílejí vedlejší okrajové postavy. „Rozhodl jsem se napsat knihu tak, jako kdyby ji vyprávěl můj otec, který byl ohromný vypravěč. Vyprávěl zvláštním způsobem, ve vyprávění porušoval chronologický řád, dělal spoustu odboček, varioval... Píšu takto na počest mému otci,“ vysvětlil.
Román Pamatuj, že tě mám rád představuje napínavý milostný příběh odehrávající se v Západní Sahaře v utečeneckých táborech. Leante připomíná kolonizaci Západní Sahary, dotkl se španělského kolektivního vědomí. Z této knihy přečetl úvodní kapitolu.
„Myslím si, že žádná kolonizace nemá opodstatnění. Ale hovořil jsem se starými Sahařany, kteří na období kolonizace vzpomínají s nostalgií. Těžko říct, jak by to cítili, kdyby nenásledovala marocká invaze,“ shrnul Leante téma kolonizace Západní Sahary.
„Tvorba jako taková mě velice baví, začal jsem v sedmnácti letech divadelními hrami. Ale román je pro mě nejlepší žánr, nedefinovaný, můžete se tam věnovat všemu, je to jednoduché, stačí si doma sednout a psát. Pak už je jen otázka, jestli vám to někdo vydá,“ pochvaloval si psaní romanopisec.
Leante je disciplinovaný autor, který píše denně. „Obvykle si představujeme bohémský život spisovatele – nějakého rozervaného člověka. Pro mě je spisovatelství moje řemeslo, profese jako pro jiného úředník nebo číšník. Ta nejúžasnější profese na světě. Opravdu se snažím být disciplinovaný, někdy to není snadné skloubit s rodinou a podobně a psát každý den. Ale neustále si dělám poznámky, protože podnětů je spoustu během celého dne.“
„Mluvím pouze jedním jazykem, španělštinou. Překladatelé jsou lidé, které obdivuji. Připadají mi jako kouzelníci a jejich svět mě zajímá,“ uvedl ke svému staršímu dílu La luna roja [Červený měsíc] (2009), ve kterém vystupuje postava překladatele.
„Jsem spisovatel individualista, nejsem součástí žádného svazu. Tvrdím, že když se sejdou dva spisovatelé, je to nesnesitelné. Každý spisovatel je tak výrazná osobnost, že vás totálně vysaje svou energií, nechá vás vycuclého... Tomuhle se vyhýbám, chráním se tak,“ prohlásil Leante.
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.