MAČ 2017: Když manželky chystají zradu

- MAČ 2017 - 23. 04. 19

Za okny je jaro a prázdninový Měsíc autorského čtení se zase o něco přiblížil. Nedočkavcům, pokud někde někdo takový může v souvislosti s maratonem autorských čtení napříč střední Evropou existovat, nabízí redakce MAČ365.cz ohlédnutí za obyčejným dnem Měsíce autorského čtení z roku 2017. I se všemi tehdy pořízenými videi...

Lela Kodalashvili
28. 7. 20:30 Wrocław

29. 7. 19:00 Ostrava
30. 7. 19:00 Košice
31. 7. 20:30 Lvov

Spisovatelka, dramatička a literární kritička. Působí jako redaktorka v gruzínském literárním časopise Akhali Saunje. Její dílo se objevilo v celé řadě gruzínských literárních periodik a hru Manželky se chystají zradit uvedlo Národní divadlo Šoty Rustaveliho v Tbilisi. Účastní se projektu Živé knihy, organizovaného gruzínským Ministerstvem kultury a ochrany památek. V letošním roce byla také pozvána, aby přednesla příspěvek o post-sovětské gruzínské literární tvorbě na konferenci organizované Národním institutem pro orientální jazyky a civilizace v Paříži. Její povídky, hry a básně byly přeloženy do ruštiny, angličtiny, francouzštiny, češtiny, polštiny, slovenštiny a ukrajinštiny. Autorka své postavy „tvaruje odvážně a s mistrným umem. Odhaluje emoce a pojmenovává bolestivé pocity, které se buď táhnou časem, nebo se v krátkých okamžicích hrnou na jedno místo“.

Wojciech Górecki
28. 7. 20:30 Ostrava

29. 7. 18:00 Košice
30. 7. 19:00 Lvov

Historik, novinář, reportér, analytik specializující se na problematiku severního a jižního Kavkazu. Publikoval mimo jiné v týdeníku Razem, v Gazetě Wyborczé, Wprost, Rzeczpospolité či Tygodniku Powszechnym. V letech 2002–2007 zastával funkci prvního tajemníka a posléze poradce na Velvyslanectví Polské republiky v Baku. Byl členem expertního týmu při EU, který šetřil okolnosti války v Gruzii v roce 2008. V letech 2014–2015 byl členem představenstva Nadace mezinárodní solidarity. Pracuje ve Středisku východních studií. V roce 2011 byl finalistou Ceny Ryszarda Kapuścińského a byl nominován na literární cenu Nike. V roce 2013 obdržel Cenu Beaty Pawlak. Je autorem řady knih a analytických publikací (Planeta Kaukaz [Planeta Kavkaz], Toast za przodków [Přípitek na předky], Abchazja [Abcházie]) a scénáře k dokumentárnímu filmu Boskość J. W. Stalina w świetle najnowszych badań [Božství J. V. Stalina ve světle nejnovějších výzkumů] věnovanému hledání identity postsovětské Gruzie. V dubnu 2017 vyšel druhý dotisk kniha Abchazja.

Gaga Nakhutsrishvili
28. 7. 19:00 Košice

29. 7. 20:30 Lvov

Narozen roku 1971, vystudoval historii na Státní univerzitě v Tbilisi, později studoval na Goethe-Institutu v německém Rothenburgu. V devadesátých letech pracoval jako novinář, postupem času začal přednášet současnou světovou literaturu na Státní univerzitě Ilji Čavčavadzeho; v roce 2013 zorganizoval seminář překladu světové poezie. Je považován za jednoho z nejproduktivnějších básníků své generace, který aktivně publikuje a kromě celé řady básnických sbírek vydal i dvě sbírky povídkové. Čtenáře nepřestává překvapovat upřímným a nečekaným, zároveň však neuvěřitelně bohatým básnickým jazykem a obrazností. Je držitelem literární ceny Saba za nejlepší sbírku poezie (2013) a jeho dílo vyšlo ve francouzském, německém i anglickém překladu. Vybrané básně se na začátku tisíciletí objevily i ve slovinských sbornících Dnevi Peezije in Vina, Medana a Goriška Brda. K jeho poezii si „vždy najdou cestu srdce překypující láskou a uznáním pro intelektuální básně, stejně jako obdivovatelé poezie emocí“.

Kato Javaxishvili
28. 7. 20:30 Lvov

Novinářka a básnířka narozena roku 1979 v Tbilisi. Je autorkou pěti básnických sbírek: Od tebe ke mně (Saari, 2008), Nalevo (Saunje, 2010), Pupa (Saunje, 2011), Pseudonym (Saunje, 2012) a Ukolébavka pro muže (Intelekti, 2015). Napsala také sbírku esejů (Dva hrnky, Intelekti, 2015) a byla nominována na řadu literárních ocenění, z nichž mnohá také vyhrála. Její básně jsou zastoupeny v mnoha sbírkách a byly přeloženy do angličtiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ruštiny. Její poezii charakterizují „surrealistické ikony a nová, reformační exprese“.