Reportér, spisovatel, ekolog a novinář deníku Gazeta Wyborcza a několik let vedoucí oddělení reportáže v týdeníku Tygodnik Powszechny Michał Olszewski debutoval sbírkou povídek Do Amsterdamu (2003). Je autorem dvou reportážních knih věnovaných současnému Polsku. 
Absolvoval polonistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově. Za reportáž Przez dotyk  Hmatem) získal ocenění v reportérské soutěži Oči otevřené (polsky Oczy otwarte). Publikoval i povídky, skici a recenze v různých polských literárních časopisech.

Za debut Do Amsterdamu obdržel první cenu v třetím ročníku soutěže Znak-Proza. V roce 2005 mu vyšla druhá kniha s názvem Chwalcie łąki umajone (Chvalte rozkvetlé lučiny). V dubnu 2009 třetí kniha Low-tech. V roce 2010 vydal svazek Zapiski na biletach (Poznámky na jízdenkách), v níž zachycuje postřehy a dojmy z cest po Polsku, a knihu Eco-book o eko-Bogu (Eco-book o eko-Bohu), jež zaznamenává rozhovory na ekologická témata, které autor vedl s františkánským knězem Stanisławem Jaromim. 

"Reportér má řadu povinností, a především si to nedokáže vymyslet. Ve skutečnosti musí zůstat naprosto věrný realitě. Jako spisovatel si mohu dělat cokoli," líčí Michał Olszewski, laureát Ceny Ryszard Kapuściński za Literární reportáž 2015 a šéfredaktor krakovské redakce Gazeta Wyborcza.
Důvěrně zná prostředí redakcí a rád se k novinařině vyjadřuje. "Někteří novináři staví svou popularitu na špatně pojaté expresivitě, na urážkách lidí, snášejí na své odpůrce bláto a lži. Kazí čtenáře a společnost, když z nich uvolňují ty nejhorší emoce. Nechci se podílet na takové žurnalistice: způsobem expresivity, který je založen na urážlivých stavech bez reflexe a budování nepřátelství, to není můj svět a nikdy to nebude."

"Každý z nás je připojen k internetu, neustále jej kontrolujeme, jsme zaplaveni miliardou zpráv, máme zájem o všechno a sledujeme všechno. Neřekl bych, že je to něco  špatného, ​​ale stále více nám chybí čas na reflexi. Internet dělá vše, aby nám v tom zabránil."

Pojmenoval i zajímavý trend, který strhl nejen polská média, ale i tamní knižní trh. "Reportáž se přesouvá z novin do knih. Poláci naštěstí chtějí číst knihy o knize a vše naznačuje, že tento stav vydrží. Jakmile se však ukáže, že zprávy zmizí jak z novin, tak i z knih, bude to špatné. Multimediální zprávy nenahradí reportáž v jejím klasickém vzorci."

Nebezpečné přitom je, že ona zpravodajská masáž ztrácí schopnost reflexe, informace není čas třídit. "Každý je novinář a také editorem. S Facebookem, Twitterem, Instagramem jsou uživatelé nových médií zároveň kormidlem, námořníkem i lodí. Budují své noviny každý den, nepotřebují vydavatele. Vše, co potřebují, je platit účty za internet a elektřinu. Je to svět, ve kterém tradiční hierarchie mizí, kde chybí editor, který říká: je to dobré, je to špatné..."

Autor velmi rád zpracovává ekologická témata i světovou migraci. "V tuto chvíli již není důležitější sociální téma," vysvětluje. "Podle mého názoru vlnu migrace, která vyrazila ze Sýrie, zahájila změna klimatu. Než vypukla revoluce v Sýrii, přišlo sucho, které vyhnalo zemědělce do měst a zvyšovalo ceny potravin: první jiskra nespokojenosti zapálila suchou hromadu."

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.