Milan Uhde: Dobrý spisovatel, dobrý dramatik, kompromisy dělat nesmí

- Divadlo - 06. 04. 22

Vystoupení Milana Uhdeho se na Měsíci autorského čtení odehrálo v roce 2014. Autor se narodil v Brně v roce 1936 a vystudoval češtinu a ruštinu na Masarykově univerzitě v Brně. Působil v redakci časopisu Host do domu. V letech 1971 až 1989 nesměl z politických důvodů publikovat.

Spolupracoval zejména s Divadlem na provázku, které uvedlo mj. jeho slavnou Baladu pro banditu (1975). Po roce 1989 se angažoval v politice. Věnuje se především dramatu, ale píše i muzikálová libreta, prózu, memoáry (Rozpomínky, 2013) a spolupracuje s rozhlasem a televizí. Výběr z jeho her nabízejí svazky Desítka her (1995) a Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou (2001).

V rozhovoru k jeho osmdesátinám pro Tiscali.cz popsal divadelní hru, na které zrovna pracoval. „Mám hotovou a odevzdanou veršovanou hru o Panně Marii. Velmi neortodoxní příběh, ve kterém Anděl nejprve během noci a jakoby ve snu předvede Marii celý její život v případě, že se coby svobodná matka rozhodne dát život synovi.“

Chuť ke psaní autor neztratil, protože si drží jakousi tvůrčí kondici. „… a to i díky kontaktu s mladším a mladým publikem. Nemohu se tvářit, že je mi dvacet, čtyřicet nebo šedesát let. Ale muzikál je prostě útvar, který mluví k mladšímu obecenstvu,“ řekl Uhde.

Své politické působení po revoluci shrnul takto: „Politiku jsem do té doby opravdu pokládal za čarodějovu kuchyň. A když jsem do ní nahlédl, zjistil jsem, že jde o kuchyň lidskou, která se řídí pravidly, která by obyčejná kuchyň často neunesla, protože by se všichni otrávili. V té době jsem přestal být umělcem, jelikož politika je plná kompromisů. A dobrý spisovatel, dobrý dramatik, kompromisy dělat nesmí. Kompromisní drama je nesmysl.“

Z filozofické fakulty MU v Brně na ministerské křeslo… „Já ovšem původně předpokládal, že budu vyučovat na filosofické fakultě, kde jsem nastoupil v roce 1990. Revoluční studenti mne tam dovedli. Jenže po půlroční výuce jsem začal ministrovat. Těšil jsem se, že až se z politiky vrátím, budu na fakultě pokračovat. Měl jsem rozepsaný Zázrak v černém domě, ale nevěděl si s ním rady. Jenže oni mne, a to jako předsedu parlamentu, z fakulty vyhodili. Nesoudil jsem se, i když bych vyhrál. Ale proč se drát na katedru, odkud vás vyhazují, protože vás mezi sebou jednoduše nechtějí?“

Po odchodu z politiky prý Milan Uhde neměl s kým jít na pivo. „Návrat z politiky v barvách ODS byl tvrdý zážitek. Takzvaná kulturní fronta již v roce 1998 Václava Klause nenáviděla a já opravdu poté neměl s kým jít do hospody. Ano, pociťoval jsem obrovské rozpaky a neměl jsem do čeho píchnout, protože divadla si odvykla brát mě jako autora. A já se jim nedivil: osm let jsem se neozýval, dělal politiku a do divadel nechodil. A také jsem jim neměl co nabídnout.

„Upřímně radím každému, aby posměch pochybného okolí snášel. Vím, že co napíšu, to budu mít, a co nenapíšu, to mít nebudu. Taková cesta je dobrá, ale i náročná. Třeba jednu hru jsem zahodil po třech letech intenzivní práce. Naštěstí jsem zatím schopen sebereflexe. Dramatik, který jí schopen není, je totiž ztracen. Na rozdíl od politiků, kteří sebereflexí neznají,“ řekl v rozhovoru k jeho závěru.