Když se autor vrací ke svému textu, tak ho podle mě většinou nepoznává,“ říká Sigrún Pálsdóttir ve videu o své knize Neuvěřitelná cesta. Přiznává, že psaní je pro ni proces neustálého objevování – mohla by prý psát znovu a znovu, jako by se stále vracela na začátek. Jako historička je zvyklá rekonstruovat minulost, ale v beletrii si může dovolit něco jiného: „Být spisovatelkou je jako hrát si na Boha,“ říká s pobavením. Ve videu se prolínají úvahy o hranici mezi fikcí a historickou skutečností, což je klíčové i pro její román. Pálsdóttir zde přiznává, že při psaní Neuvěřitelné cesty na začátku sama přesně nevěděla, kam ji příběh zavede. A právě v tom tkví síla jejího vyprávění – v nečekaných souvislostech, v detailech, které ožívají, a v cestě, která se v průběhu psaní sama skládá dohromady.

Sigrún Pálsdóttir: Neuvěřitelná cesta
Březen 1897, Reykjavík. Nejvyšší úředník dánského krále na Islandu svolává zasedání učenců a význačných osobností ostrova. Sigurlína Brandsdóttir, dcera Brandura Jónssona, učence a písaře z Kotů ve Skagafjörðuru, zmizela. A s ní starožitný artefakt údajně nevyčíslitelné hodnoty. Islandské úřady zahajují vyšetřování krádeže, zatímco dívka se zcizeným předmětem podniká doslova neuvěřitelnou cestu. Toto je pikareskní severská novela islandské literární hvězdy Sigrún Pálsdóttir, v níž řetězec neuvěřitelných náhod mění životy jednotlivců i běh dějin.

Překlad → Martina Kašparová
Překladatelka, narozena 1987, vystudovala skandinavistiku a translatologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a islandštinu na Islandské univerzitě v Reykjavíku. Po dokončení studií na ostrov trvale přesídlila a věnuje se zejména překládání současné islandské literatury. Na dálku pusobí také v kulturním centru Skandinávský dům, které u nás propaguje severskou kulturu.

 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.