Ostap Drozdov je ukrajinský spisovatel, novinář, populární moderátor politických talk show. Narodil se v roce 1979 ve Lvově, na tamní univerzitě vystudoval žurnalistiku a pracoval pro noviny. Od roku 2007 působí v nezávislém mediálním holdingu ZIK, na jehož televizním kanále uvádí vlastní pořad „Drozdov“. 

Je autorem dvou románů s názvy č. 1 a č. 2. První z nich opatřil podtitulem „Román-výbuch“, který vystihuje jak autorovu literární metodu, tak účinek knihy na veřejnost. „Spisovateli Ostapu Drozdovovi jsou těsné stránky románů, stejně jako se Drozdov moderátor cítí stísněně v televizních studiích. Snaží se všechny naplnit sebou, snaží se vypovídat, vyprávět bezpočet příběhů, které se tak či onak spojí v jeden mocný sbor hlasů. V časech naprosté anémie ukrajinské literatury Drozdov působí jako šprýmař, provokatér a poslední naděje na návrat pasionarity v literatuře,“ píše literární kritik Andrij Drozda. 

Podle Drozdova je role spisovatele na Ukrajině nesmírně obtížná, protože Ukrajinci nejsou zvyklí číst. „Ukrajina má velmi špatný knižní trh, nejsme čtenářský národ. Jsme národ figurín, které se dívají na televizi a věří tomu, co tam říkájí... Nebyli jsme vyučeni kultuře čtení a přijímání textů od dětství,“ domnívá se autor. 

Drozdov tvrdí, že „vizuální informace“ je pro Ukrajince velmi důležitá. „Pro nás není důležité, co je podstata, ale jak to vypadá. Nejedná se o texty nebo myšlenky, které soutěží ve volbách, ale o obrázky jako jsou televizní klipy, nebo vizuální reklama.“ 

V jedné ze svých tlak show na stanici ZIK Ostap Drozdov vyhnal ze studia novináře Jurije Romaněnka, protože nemluvil ukrajinsky. Označil rusky mluvicí občany země za „záruku války“. Ukrajinci totiž museli pětadvacet let „tolerovat nadvládu“ ruštiny. „Obracím se s prosbou k rusky mluvicím Ukrajincům. Těchto 25 let jste žili ve skvělém a ideálním jazykovém komfortu, který byl založen na mém nepohodlí, na nepohodlí milionů ukrajinsky mluvících Ukrajinců,“ vysvětlil svůj postoj. 

Podle Drozdova si Putin a jeho Rusko s Krymem naběhli, protože získali další „nestabilní“ území, jakousi novu Čečnu. „Krymští Tataři jsou největším problémem Ruska na Krymu. Jsou nejvíc proukrajinským segmentem Krymu. Všichni jsou pro Ukrajinu. A všichni si pamatují tragédii z roku 1944, kdy Stalin prohlásil celý jejich národ za nepřátele a deportoval je přes noc pryč. Krymští Tataři se nikdy (zdůrazňuji, nikdy!) nesmíří s tím, že budou žít v Rusku,“ uvedl s tím, že ve hře je i náboženská otázka. 

„Trpět budou především Rusové, v ukradeném Krymu získali činnou sopku. Pokud bychom chtěli Putinovi co nejvíce ublížit, musíme se vzdát Krymu. Je to danajský dar.“

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.