Özgür Mumcu: Nejen anglicky mluvící svět drtí vzestup populistických autoritářských režimů

- MAČ 2018 31 - 19. 07. 18

Özgür Mumcu
19. 07. – 19:00 – Brno
20. 07. – 20:30 – Wrocław
21. 07. – 19:00 – Ostrava
22. 07. – 19:00 – Košice
23. 07. – 20:30 – Lvov

Spisovatel a novinář, jeden z nejvýraznějších kritiků nedemokratických praktik v současném Turecku. Narodil se v roce 1977, je synem slavného novináře Uğura Mumcu, který byl v roce 1993 zavražděn. Özgür studoval na Sorbonně mezinárodní právo, vyučuje na právnické fakultě Galatasarayské univerzity v Istanbulu. Pracoval pro opoziční deníky Birgün (Den), Radikal a především Cumhuriyet (Republika), který zastupuje levicovou opozici v Turecku. Za novinářskou činnost získal prestižní uznání Right Livelihood Award. Je autorem knihy Barış Makinesi (Stroj na mír), fantasticko-utopického románu o vynálezu, který má planetě přinést mír.

Dmytro Lazutkin
19. 07. – 20:30 – Brno
20. 07. – 19:00 – Wrocław
21. 07. – 20:30 – Ostrava
22. 07. – 18:00 – Košice
23. 07. – 19:00 – Lvov

Básník, novinář a sportovní komentátorse narodil v roce 1978 v Kyjevě. Původní profesí je hutní inženýr. Vydal sedm básnických sbírek v ukrajinštině a jednu v ruštině. Je držitelem několika literárních cen. Zajímavostí je, že je mistrem Ukrajiny v kozáckém souboji, nositelem černého pásku v kempo-karate a bronzovým medailistou Světového poháru v kick-džitsu. Jako televizní novinář moderoval pořady „Ve světě soubojů“, „Orugby“, „Mužský klub“ na První národní stanici, komentoval olympijské hry v Pekingu, Vancouveru a v Londýně, dodnes uvádí boxerské zápasy na stanici „Inter“. Je autorem básně Requiem, která se v hudební úpravě Ally Zahajkevyč stala součástí oratoria „S námi Bůh“ režiséra Serhija Proskurni. Toto oratorium, věnované vojákům, kteří válčí na východě Ukrajiny, bylo uvedeno na Sofijivském náměstí během oslav 23. výročí ukrajinské nezávislosti.

Zyta Rudzka
19. 07. – 19:00 – Wrocław

Narodila se v roce 1964 ve Varšavě, píše prózu i divadelní hry a je držitelkou prestižní Gdyńskiej Nagrody Dramaturgicznej za drama Zimny bufet a Nagrody Stanisława Piętaka za prozaický debut Białe klisze. Její díla vyšla i v cizích jazycích. Napsala několik románů: například Mykwa nebo Ślicznotka doktora Josefa. V roce 2018 vydala úspěšný román Krótka wymiana ognia.

Haydar Karataş
19. 07. – 20:30 – Wrocław
20. 07. – 19:00 – Ostrava
21. 07. – 19:00 – Košice
22. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaik a politický aktivista, narozen 1973 v kurdské vesnici v provincii Tunceli (do roku 1936 Dersim). Doma rodina mluvila jazykem zazaki, turecky se naučil až na základní škole. V devatenácti letech byl za svou politickou činnost i kritické texty zatčen a strávil přes deset let za mřížemi. Ve vězeňské cele napsal román Gece Kelebegi (Noční motýl), který čerpá ze vzpomínek jeho matky a babičky na kurdské povstání v Dersimu, ale text mu byl zabaven a knihu po paměti zrekonstruoval až po svém propuštění o několik let později. V současnosti žije v exilu ve Švýcarsku. Nejznámější je jeho románový cyklus o brutálním potlačení dersimských bouří v roce 1938, z něhož dosud vyšly dva díly: už zmíněný Gece Kelebegi a On Iki Dagin Sirri. Bir Göz Aglarken (Tajemství dvanácti hor. Když oko pláče). V současnosti pracuje na třetím díle.

Murathan Mungan
19. 07. – 19:00 – Ostrava
20. 07. – 19:00 – Košice
21. 07. – 20:30 – Lvov

Básník, dramatik, prozaik, scenárista, jeden z nejčtenějších tureckých autorů současnosti, mj. také neoficiální mluvčí LGBT komunity v Turecku. Narodil se v roce 1955 v Istanbulu, na Ankarské univerzitě absolvoval divadelní vědu, poté působil v divadlech v Ankaře a Istanbulu. V pětadvaceti letech vydal svoji prvotinu, básnickou sbírku Osmanliya Dair Hikayat (Příběhy o Osmanech), která jej doslova přes noc vystřelila ke hvězdám. Od té doby publikoval na třicet dalších knih poezie i prózy. Je autorem několika divadelních her; dvě z nich, Mahmud ile Yezida (Mahmud a Yezida) a Taziye (Soustrast), jsou vůbec nejhranějšími dramaty moderního tureckého divadla. Jeho povídkové sbírky, jako např. Üç Aynali Kirk Oda (Čtyřicet pokojů se třemi zrcadly), se řadí k tomu nejlepšímu, co současná turecká literatura nabízí. „Vztahy mezi jazykem a myšlením a jazykem a skutečností lze nahlížet různě. Když mluvíme o jazyku, musíme rozlišovat jazyk ulice, jazyk všedního dne, jazyk diskurzu, rodný jazyk, cizí jazyk a tak dále. Jazyk, který používám při psaní já, je jazykem literatury,“ říká spisovatel, který je právem považován za virtuosa slova.

Erik Jakub Groch
19. 07. – 20:30 – Ostrava

Narozen 1957 v Košicích. Po gymnázium sestoupil do undergroundu a prošel řadou kuriózních zaměstnání. V roce 1992 založil nakladatelství Knižná dielňa Timotej. Věnuje se práci ediční, redaktorské, grafické, píše pro rozhlas, pro děti, je autorem zhruba desítky básnických sbírek, mj. To (2000), L'acinéma (2001), Druhá naivita (2005), Em (2006), Infinity (2008). „Elementárne noetické a hodnotové nálezy lyrického subjektu majú svoju skrytú paralelu vo foucaultovskej ,kultúrnej archeológii‘ ľudských dejín – od mytologických cez náboženské až po moderné civilizačné vrstvy ľudskej pamäti,“ napsala o jeho díle Stanislava Chrobáková.

Petra Dvořáková
19. 07. – 18:00 – Košice
20. 07. – 19:00 – Lvov

Narozena 1977 ve Velkém Meziříčí. Vystudovala střední zdravotnickou školu a filozofii na Masarykově univerzitě v Brně. Čtyři roky strávila v klášteře, pracovala jako zdravotní sestra, dnes spisovatelka, publicistka, scenáristka. Vydala sedm knih, naposledy Sítě (2016), Každý má svou lajnu (2017) a Dědina (2018). „Jsem přesvědčená, že můj život je šťastný a žiju ho ráda,“ říká. „I když v něm byly tak těžké věci. Protože i když vás tyhle zkušenosti lámou, pořád vám zůstává volba: buď zbytek života pronaříkáte, jaké nespravedlnosti se vám staly a proč právě vám, nebo jednoduše vezmete karty, které vám zůstaly, a pokusíte se s nimi hrát dál.“

Murat Özyaşar
19. 07. – 19:00 – Košice
20. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaik, rodák z kurdské metropole Diyarbakiru. Narodil se roku 1979, vystudoval turecký jazyk a literaturu na pedagogické fakultě Tigridské univerzity a deset let působil jako učitel na diyarbakirských předměstích. Se studenty vydával časopis Hişt Hişt. Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016 byl v rámci následných rozsáhlých čistek zbaven učitelského místa a vězněn. Své povídky publikuje v předních tureckých literárních časopisech Varlik (Přítomnost) či Kitap-lik (Knih-ovna). Jeho knižní debut, Ayna Çarpmasi (Otřes zrcadla), mu vynesl obě nejprestižnější turecké literární ceny: Cenu Yunuse Nadiho a Cenu Halduna Tanera. Jeho druhá kniha se jmenuje Sari Kahkaha (Žlutý chechot).

Paweł Sołtys
19. 07. – 19:00 – Lvov

Ročník 1978. Zpěvák, písňový textař a autor hudby. Pod pseudonymem Pablopavo vydal více než desítku alb. Nositel ocenění „Paszport Polityki“ v kategorii populární hudby (2014). Studoval rusistiku, studium však nedokončil. Jeho povídky vycházely v literárních časopisech Lampa, Rita Baum a Studium. Jeho prozaický debut Mikrotyki získal Literární cenu Marka Nowakowského a nominace na tři další prestižní ocenění (Paszporty Polityki, Nagroda Literacka Gdynia, „Nike”). „Jsou to nesmírně zhuštěné povídky, ozdobené tak obrovským množstvím opojných paralel a metafor, že je člověk musí číst velmi ostražitě a ukájet se při tom Sołtysovou bohatou jazykovou obrazotvorností,“ píše Krzysztof Varga.

Necla Kelek
19. 07. – 20:30 – Lvov

Německá socioložka tureckého původu, tvrdá a neohrožená kritička islamismu, bojovnice za ženská práva. Narodila se roku 1957 v Istanbulu, v deseti letech přišla z tradiční anatolské vísky do Německa. Dětství strávila zavřená v bytě podle přísných zvyků anatolské morálky. Osvobodilo ji až zmizení násilnického otce, pak učení – a její nos! „Kdybys byla hezčí, nemusela bys studovat. Byla bys vdaná jako tvoje sestra,“ opakovala jí neustále její matka. Necla Kelek svůj výrazný nos miluje. Ve svém díle zpracovává především téma „muslimské paralelní společností v Německu“. V bestselleru Die fremde Braut (Cizí nevěsta) analyzovala osudy tureckých žen v Německu a praktiku „importu“ nevěst a ženichů z Turecka. Kniha získala prestižní Cenu sourozenců Schollových. Vliv tradic a islámu na integraci Turků do německé společnosti zkoumá i v knihách Die verlorenen Söhne (Ztracení synové) a Chaos der Kulturen: Die Debatte um Islam und Integration (Chaos kultur: Debata kolem islámu a integrace).