Básník a literární iluzionista Patrik Linhart si v tvůrčím zápalu nedělá starosti s ničím. Vedle všech svých vleklých literárních profesí je třeba i dramatikem, režisérem, moderátorem a také hercem.

Patrik linhart pobýval v Brně na umlěckém pobytu a zahltil svůj Facebook vřelými poznámkami k městu, které má rád a rád se v něm potkává s lidmi.

"Kdyby ještě v Brně vycházely německé noviny, vyšel by tu jistě článek s nadpisem PATRIK GEHT, FREUNDSCHAFT BLEIBT. Já přeji každému ten nádherný pocit žít v erárním bytě jakoby vypůjčený život, život svůj a současně cizí, stát nad indukčním sporákem a naprosto si s ním neporadit, a být, ano, pod tlakem všeho žití a mít mozek jako remosku, hodit to vše však za hlavu, zabloudit v neproniknutelném bludišti svých snah a v cizích životech, nad ránem přes rameno slyšet hauptvogely a jako v první den tak i o poslední noci poslouchat Orlíky, a to ať se nikdo povýšeně nežehná sluníčkem, ti mi dodávají sílu. Protože jako Vídeň, tak Brno taky calling..." zní jeden z nich.

A o svém posledním díle Linhart poznamenal na oné síti sociální: "Tuhle povídku jsem napsal do knihy Jáma a rypadlo, a nenapadlo mě, že by si ji kdy Aleš Zbořil zahrál se mnou. Ale plnit si své sny je smyslem našich básní a příběhů. Jednou jsem dal pusu Monice Načevě ve Fra v domnění, že nás Borkovec představil. A jindy jsem se podřezal s Vojtou Němcem, protože nám přišlo lepší krvácet, než kvákat."

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.