Pavel Tomeš: Mám dost divokou fantazii a podléhám dennímu snění

- Rozhovor - 12. 09. 24

„Mám dost divokou fantazii a podléhám dennímu snění, takže jsem skutečně jednou v tramvaji viděl poskakovat takovou tu malou psí věc v tlačenici lidských nohou, ale přísahám, že jsem to stvoření nezašlápl – jen se mi okamžitě začal v hlavě odvíjet příběh, ta situace mi nedala pokoj. Tak vznikla povídka o seznámení mezi ženou a mužem, který jí rozšlápne psa,“ přiznal v rozhovoru pro Reflex bývalý novinář, reklamní textař a stand-up komik a také úspěšný spisovatel Pavel Tomeš.

Brněnské Královo Pole je podle něho pupek světa, locus amoenus. Na kanále YouTube mají jeho videa bouřlivou sledovanost.

Autor fejetonů i scénářů do literatury vstoupil sbírkou fejetonů Facky z Marsu (2010) a na Měsíci autorského čtení v roce 2012 přečetl ukázky z další knihy fejetonů Zápisky malého tyranosaura (2012). V roce 2023 vydal sbírku povídek 13.

Záložka jeho debutu dodává: „Mezi jeho dosavadní literární úspěchy patří druhé místo v obvodní soutěži základních škol za živé vyprávění s drásavou pointou Jak jsme chytli kočku. Váží si i dosud nevydané sbírky vzájemné korespondence s jedním úředníkem ve věci výměny plynové přípojky, která je plná kousavé ironie.“

Co vás baví na české próze a poezii?
Čtu ji postupně, jak to stíhám. Takže ji ještě nemám celou přečtenou, jsem teprve u národního obrození. No, upřímně, zatím nic moc. Je to psaný často dost kostrbatě, zdlouhavě a někdy i německy. Ale jak říkám, čtu to postupně, takže doufám, že se to zlepší.

Co je to vlastně ta literatura?
Takový více či méně hustý sliz, který vylučujeme, abychom se pohnuli dopředu. Jako to dělá šnek. Než ho někdo rozšlápne.

Proč je umění důležité?
Protože se jím zabaví lidé, jejichž nespoutaný kreativní duch by v jiných oborech lidské činnosti pravděpodobně nadělal mnoho nevratných škod, například v energetice, neurochirurgii nebo v řízení letového provozu.

Je zábava a showbyznys ještě kultura?
V době, kdy Pluto už ani není planeta, čemuž jsem věřil přes třicet let, si vůbec netroufám říct, co ještě je a co už není kultura. Ale na druhou stranu, když kultura může být něco v bílým jogurtu, tak myslím, že ta zábava a showbyznys se do toho snad taky vejdou.