Z produkce Větrných Mlýnů vzešel krátký film o Poslední knize Pavla Trtílka. Pavel Trtílek je dramatik, překladatel a prozaik, který žije a tvoří v Brně Větrné Mýny v roce 2013 vydali jeho magicko-realistický debut. "Poslední kniha odkrývá zvláštní přátelství tří postav -- dramatika Montyho, píšícího po hospodách a kavárnách pořád dokola tutéž hru, antikvářky Peričky, pro kterou je stále obtížnější udržet se v realitě, a svářeče Leopolda, jenž vytrvale uniká své ženě Matyldě. Jejich groteskní příběhy se proplétají s bizarními střípky osudů dalších, opakovaně se vynořujících a opět mizejících postav," anotují nalkladatelé.

Jednotlivé kapitoly Poslední knihy se odvíjejí jako antiteze stvoření světa, přičemž vnitřní svět trojice protagonistů se v průběhu šesti dnů zvolna rozpadá a za podivných okolností a apokalyptických předzvěstí se noří z žité reality do světa snů. Jediné, co zůstává, je archetyp města jako magického místa, které je zalidněno současnými obyvateli i mytickými bytostmi. Dějištěm příběhu Poslední knihy jsou brněnská zákoutí a především zdejší divukrásné hospody. Jejich trvání bohužel bývá tak křehké, že některé z nich už v brněnských ulicích nenajdete. Tolik Větrné mlýny.

„Pořád Brno objevuju a myslím, že pořád objevovat budu. Brno dovede zaseknout drápy do člověka, kterej mu to dovolí,“ vyznával se Trtílek svému rodnému městu. „Chybí mně v Brně víc příležitostí. Brno vždycky bude tím druhým městem, tím, který je po Praze. Odešel bych za těch podmínek, že by to personifikovaný Brno bylo ochotný ze mě ty drápy vytáhnout,“ přiznal.

Pavel Řehořík na Měsíci autorského čtení v roce 2013 připojil názor: „Svým způsobem Brno první město je, protože Praha je kraj.“ 

Zasvěceným Brňákům jsou známy legendární postavičky jako třeba Doktor Špína nebo Rudy Kovanda. „Obrovským množstvím těch bizardních postaviček Brna jsem se inspiroval,“ potvrdil autor. „Z několika reálných osob, kterými jsem se částečně něčím inspiroval, jsem vždy jako by zpatlal jednu literární postavu.“

Jeden divák poznamenal: "Myslím, že určitě netvoříte v takové klauzuře jako Jiří Kratochvil, ale pohybujete se v těch brněnských lokalitách a lokálech." Jiný zase v debatě zmínil: "Zdáte se, že ten román máte hrabalovsko pivní." 

„Magický realismus jako žánr skoro vůbec neznám,“ přiznal se Trtílek v odpovědi na otázku týkající se inspirace četbou. „Bojím se číst. V počátcích mé tvorby se mi stalo, že jsem se některým autorem inspiroval natolik, že jsem si po chvíli uvědomil, že podvědomě mám tendenci psát stylem jak ten autor, který mě uchvátil. V jednu dobu to byl Ionesco nebo Becket. Možná byste se divila, co já všechno jsem nečetl, ale záměrně,“ vysvětlil.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.