Petr Stančík: Začíná mi to tu teď normalizaci silně připomínat

- MAČ 2021 - 26. 01. 22

Petr Stančík se narodil v roce 1968 v Rychnově nad Kněžnou. Pochází ze starého česko-polsko-francouzského rodu a do roku 2006 psal pod jménem Odillo Stradický ze Strdic. Píše prózu, poezii, knížky pro děti a mládež, věnuje se esejistice, dramatu i ediční práci. Jeho velikou oblíbenkyní je historie, hlavně ta středověká.

Nedokončil studia režie na pražské DAMU. Dlouho se živil jako „tvůrce a poradce v oboru komerční i nekomerční komunikace“. Poslední roky je na volné noze.

Vydal několik desítek knížek, nedávno třeba Pravomil (2021), Praha ožralá (2021 s Radimem Kopáčem), Jezevec Chrujda krotí kůrovce (2020), H2O a pastýřové snů (2019), Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů (2019), Fíla, Žofie a Smaragdová deska (2018) nebo H2O a poklad šíleného oka (2018).

Patří k zakladatelům Dodekadentů (Dvanáctizubých) – umělecké skupiny mladých spisovatelů, výtvarníků a teoretiků. Založil církev Ardor a stal se i jejím prvním veleknězem.

Spisovatel Petr Stančík tvrdí, že před rokem 1989 netušil, že to někdy „praskne“. „Tu šeď a nudu normalizace jsem si dovedl zpestřit nejen duchovními, ale i ryze tělesnými prožitky a zážitky. Vůbec jsem netušil, že to praskne ještě za mého života,“ popsal v Českém rozhlase.

„V roce 1989 už asi bylo zřejmé, že eroze systému je tak hluboká, že to přijde každou chvíli. Ale ještě tak do roku 1988, když se lidé radovali nad perestrojkou, tak jsem tomu nevěřil. Můj dědeček, který mě vychoval a kterého jsem si nesmírně vážil, tak přesto, že to byl komunista, vždy říkal, že Gorbačov je agent CIA. Já jsem si říkal, dědo, kdybys, tak měl pravdu – a on ji měl,“ říká s úsměvem.

Žít za normalizace nebylo pro některé lidi zrovna jednoduché, ale smutné je, že ona doby dnes Stančíkovi zase leccos připomíná.

„Musím se přiznat a možná, že je to tím, že už začínám být zapšklým dědkem, ale začíná mi to tu teď normalizaci silně připomínat. Tím, jak je všechno profízlované, jak se už zas udává – samozřejmě z dobrých důvodů, ale tak se udávalo vždy.“

„Myslím, že ani takoví zlouni jako Hitler nebo Stalin ráno nevstali a neřekli si: Dnes budu zase hrozně zlý a zničím spoustu lidských osudů. Asi všichni chtěli jen dobro, akorát že to vedlo ke špatným výsledkům,“ dodal.