Piia Leino se narodila v roce 1977 v Helsinkách, vystudovala žurnalistiku na Univerzitě v Tampere a tvůrčí psaní na renomované Critical Academy v Helsinkách. Téměř dvacet let pracovala ve Finské tiskové agentuře STT.
První její román The Ugly Cashier (2016) vtipně pojednává o televizní reality show a tlakech, kterým ženy čelí. Mezinárodní renomé si získala druhým románem, dystopickým thrillerem Nebe (2018), za který získala Cenu Evropské unie za literaturu a dalš oceněníí.
Dystopickým vizím světa, ve kterých zkoumá především palčivé etické otázky ceny života a manipulace s lidmi, zůstala věrná i v dalších románech: Yliaika (2020, Přesčas) pojednává o společnosti, v níž je ústavně zakotvený věk nucené smrti, ve sci-fi thrilleru Lakipiste (2021, Vrchol) dochází k sérii podivných úmrtí v době na pokraji ekologické katastrofy a v románu Aarteidesi aikakirjat (Kronika tvých pokladů) objeví firmy ve 22. století způsob, jak vydělat na vzpomínkách na smrt nemocných milionářů, kteří se o sto let dříve nechali zmrazit s nadějí, že v budoucnu pro ně bude vynalezen lék.
Piia Leino je označována za vizionářku finské literatury. V jednom rozhovoru popisuje, jak se dostala k napsání futuristického románu. “Chtěla jsem zachytit atmosféru a světlo deštivých, ale přesto krásných Helsinek budoucnosti. Po několika tmavých zimách s trochou sněhu jsem se obávala změny klimatu. Moje děti milovaly sníh a chápaly, že jejich děti už možná nebudou schopny stavět sněžné hrady. Od začátku jsem věděl, že Nebe bude milostný příběh a že to bude virtuální ráj, kde budou lidé moci dělat věci, které už ve skutečnosti dělat nemohou. Román jsem pak stále přepisovala, protože si myslím, že v dnešní době vyrábíme tolik věcí v tak špatné kvalitě, že je luxus udělat něco excelentního.
“Nemůžeme předpovídat budoucnost, protože ještě neexistuje, takže takové příběhy jsou vlastně o dnešní společnosti. Dystopie nám mohou pomoci pochopit, čeho bychom se měli vyvarovat a čeho bychom si měli vážit, a že existuje mnoho potenciálních cest do budoucnosti,” vysvětluje autorka.
“Možná jsou dystopie právě teď tak populární kvůli klimatickým změnám a dalším ekologickým problémům, které nás donutily vidět, že naše činy mají důsledky, které utvářejí budoucnost. V minulosti jsme čekali, až budoucnost přijde, ale nyní si uvědomujeme, že ji tvoříme. Možná jsme vyrostli.”
Spisovatelka rovněž prozradila, co podpotuje její kreativitu: “Příroda: lesy, jezera, světlo. Krásná architektura. Poezie, finský jazyk.”
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.