Pál Závada se narodil v roce 1954 v Tótkomlósi. Jeho první kniha, sociografie Lis na kulaky (Kulákprés), vyšla v roce 1986. Jeho román Jadvižin polštář platí za jeden z největších maďarských bestsellerů.

Od roku 1992 je Pál Závada redaktorem beletristické rubriky časopisu Holmi, v roce 2009 byl zvolen členem Digitální literární akademie. Je laureátem řady ocenění, například Ceny Attily Józsefa (1998), Ceny Prima Primissima (2004) nebo Kossuthovy ceny (2005).

Jeho román Přirozené světlo se z velké části odehrává v období před druhou světovou válkou a po ní. Postavami jsou většinou ženy a muži z Békešské župy; Maďaři, maďarští Slováci a maďarští Židé – které podle jejich národní příslušnosti příběh zavede buď do vyhlazovacích táborů, na nucené prace do zajetí či jsou přesídleni do střední a východní Evropy.

"Když se mi v loňském roce, v červenci 2020, naskytla příležitost zúčastnit se Měsíce autorského čtení v Brně, vybral jsem si úryvek z uvedené románové pasáže. Úvodem jsem řekl, že ústředním prvkem této knihy, směsi literatury faktu a fikce, protože se opírá jak o skutečné prameny, tak o napodobeniny dokumentárního materiálu, je fotografie. Ale zároveň jsem si chtěl vyzkoušet, jak budou fotografie, náčrtky, stránky z deníku nebo dopisy, tedy dokumenty tradičně využívané literaturou faktu, fungovat jako stavební kameny literární fikce," napsal blogu Českého centra v Budapešti.

"Při tvorbě románu je jedním z mých zobrazovacích prostředků to, že je stavím do vzájemných protikladů. Jde o imitaci literatury faktu; nejnapínavější je objevovat, jaké fikci dovolí tyto prameny, subjektivní dokumenty a jejich zpracování vzniknout. Možná právě takovéto bádání a hledání by mohlo být metodou přijatelné rekonstrukce kolektivní paměti. Metodou budující základy určitého druhu střízlivého národního sebepoznání – a víceméně normální společné paměti a společného souboru poznatků pro naše národy. Ale od románu, jako je můj, nelze očekávat, že půjde v tomto směru příkladem. Ten je nanejvýš schopen učinit i ze zmíněného problému předmět beletristického díla."

Jan Novák

Prozaik, dramatik, scénárista, překladatel. Narodil se 4. dubna 1953 v Kolíně. Z českloslovenska emigroval v roce 1969, nyní žije v Praze, do Ameriky, kam se po emigraci dostal, se však vracívá.

Jeho knihy vyšly v mnoha světových jazycích. Je držitelem podstatných literárních cen včetně Magnesie Litery za knihu roku (2004) a Ceny Josefa Škvoreckého (2007), také Carl Sandburg Award pro chicagské autory a Friends of Literature Award.

Je rozsáhlé monografii Kundera. Český život a doba (Argo a Paseka 2020).

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.