Vystoupení spisovatelky Radky Denemarkové na MAČi diváci milují. "Čtení Radky Denemarková na ostravském Měsíc autorského čtení - setkání se skutečnou literaturou. Přál bych si navštěvovat více čtení s tak plodnou a rozvinutou diskuzí: obohatilo mne to. Přesně takto si představuji současnou prozaičku světového formátu, neústupnou, schopnou si obhájit svou práci, vidět věci v souvislostech," napsal na sociální síti Martin Šenkypl.
Spisovatelka se narodila v roce 1968 a pracuje také jako překladatelka, dramaturgyně a literární historička. Vystudovala germanistiku a bohemistiku na FF UK. Působila v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a jako dramaturgyně v Divadle Na zábradlí. Nyní se věnuje psaní knih.
Vydala monografii o režisérovi Evaldu Schormovi Sám sobě nepřítelem, román A já pořád kdo to tluče. Za románovou monografii o režisérovi Petru Léblovi Smrt, nebudeš se báti a román Peníze od Hitlera získala cenu Magnesia Litera. Naposledy vydala tituly Příspěvek k dějinám radosti a MY 2, která byla literární předlouhou pro stejnojmenný filmový debut režisérky Slobodanky Radun.
Autorka odmítá "primadonismus" v literatuře. "Na mnoha čteních v zahraničí jsem za poslední roky viděla, jak se autoři – a to bez výjimky – podvolují literárnímu provozu a často se chovají jako primadony a mnohé si ulehčují, kniha se vnímá jako zboží. Ale potěžkat větu, promýšlet lidskou situaci není věc snadná..." popsala v rozhovoru pro Respekt.
Tam Denemarková narazila i na téma postavení žen v současné společnosti. "Patriarchální společnost zarytá pod kůží," řekla. "Muži neustále žijí ve světě privilegií a umění se po staletí tváří jako jejich hájemství. Prolomit konvence není snadné. Aspoň já mám takovou zkušenost. Jako žena jsem si musela vyvzdorovat psaní a dokazovat, že to vážně lze, i když žiju sama se dvěma dětmi."
"Rovnost pohlaví je v nedohlednu. Především proto, že patriarchální myšlení přejaly ženy, solidarita chybí," doplnila.
Respektu odpovídal i na zajímavou otázku: A co jste o literatuře zjistila z druhé strany, jako spisovatelka? "Že literární teorie – ať už strukturalistické nebo postmoderní – nejsou schopny postihnout knihu, literaturu jako celek. Každá teorie se nakonec dostane na písčitou půdu. Nemůže to být jinak, protože pak bychom znali recept na dobrou literaturu – potřebuje tuto strukturu, formu, jazyk… Ale tak to není. Literární věda je dnes pro mě příjemná diskuse nad literaturou, tříbí myšlení, ale já už nejsem schopna brát ji vážně. Každá dobrá kniha si zaslouží svou „teorii“. Kundera má pravdu, literární teoretici si myslí, že o sexuálním životě takového Kafky vědí všechno, přitom nic netuší o sexuálních snech vlastních manželek… "
Komentáře z Facebooku
Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.