Şebnem İşigüzel je turecká prozaička a esejistka a narodila se v roce 1973 v Yalově na pobřeží Marmarského moře. Ve dvaceti letech debutovala sbírkou povídek Hanene Ay Doğacak (Do tvého domu vstoupí Měsíc) a mnozí odmítali uvěřit, že kontroverzní titul nenapsal pod pseudonymem zavedený autor. Část nákladu úřady konfiskovaly, později byl umožněn prodej pouze osobám starším osmnácti let.

„Ve své první knize píšu například o incestu, který společnost považuje za odporný. Popisuji tu ovšem jevy, které se ženám a dětem stávají, skrytě se dějí, ale nikdo za ně neskládá účty,“ říká autorka. „Odvaha je stejně důležitá jako samotné psaní. Nebojím se kritizovat společnost a její špatné tradice. Kdybychom byli společenstvím zbabělců, neměli bychom dnes jiné knihy než svaté texty.“

Za svou prvotinu získala prestižní tureckou literární Cenu Yunuse Nadiho za povídku. Ve svých knihách však kromě pranýřování nekalých pořádků popisuje i mizející svět. „Nacházíme útěchu ve virtuálním světě. Šedesátá léta měla jinou chuť.“

Právě v takových časech je kniha důležitou součástí života. „Turci neměli podmínky, aby si vytvořili potřebný s knihami. Přesto v knihách hledají mír - kdokoliv se chce uklidnit, kdokoliv chce zapomenout na tento svět. Chudí lidé například knihy čtou, bohatí už ne.“

„Vzdělávání má kouzelnou moc. Je to něco, co očišťuje, rehabilituje a transformuje, mění to chemii člověka. Buduje v lidech soucit a umožňuje vidět životy těch druhých. Nyní jsme zaplaveni bezohledností. Skutečnost, že tolik žen trpí a většina z nich je k takové bolesti slepá, nelze vysvětlit jinak,“ říká autorka.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.