Şebnem İşigüzel: Odvaha je stejně důležitá jako samotné psaní

- MAČ 2018 40 - 28. 07. 18

Şebnem İşigüzel
28. 07. – 19:00 – Brno
29. 07. – 20:30 – Wrocław
30. 07. – 19:00 – Ostrava
31. 07. – 19:00 – Košice
01. 08. – 20:30 – Lvov

Prozaička a esejistka, narozena 1973 v Yalově na pobřeží Marmarského moře. Poté co ve dvaceti letech debutovala sbírkou povídek Hanene Ay Doğacak (Do tvého domu vstoupí Měsíc), spustilo se detektivní pátrání po skutečném autorovi knížky. Mnozí totiž odmítali uvěřit, že kontroverzní titul nenapsal pod pseudonymem už zavedený autor. Část nákladu úřady konfiskovaly, později byl umožněn prodej pouze osobám starším osmnácti let. „Ve své první knize píšu například o incestu, který společnost považuje za odporný. Popisuji tu ovšem jevy, které se ženám a dětem stávají, skrytě se dějí, ale nikdo za ně neskládá účty,“ říká autorka. „Odvaha je stejně důležitá jako samotné psaní. Nebojím se kritizovat společnost a její špatné tradice. Kdybychom byli společenstvím zbabělců, neměli bychom dnes jiné knihy než svaté texty.“ Krom potíží s úřady jí prvotina vynesla prestižní tureckou literární Cenu Yunuse Nadiho za povídku. Následovaly další tituly: povídky, eseje, knihy pro děti a také sedm románů, mj. Çöplük (Smetiště), Kirpiklerimin Gölgesi (Stín mých řas) nebo Gözyaşı Konağı: Ada 1876 (Slzavý dům: Ostrov 1876).

Jakub Juhás
28. 07. – 20:30 – Brno
29. 07. – 19:00 – Wrocław
30. 07. – 20:30 – Ostrava
31. 07. – 18:00 – Košice

Narozen 1990 v Lučenci. Vystudoval kulturologii na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře a teorii interaktivních médií na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se publicistice, vede hudební vydavatelství Mappa editions. Vydal prózu Novoročný výstup na Jaseninu (2016), o které řekl: „Najskôr ma zaujíma počúvanie. Akým spôsobom počúvame, čo počúvame a ako nás to ovplyvňuje v bežnom živote. Počúvanie stálo na počiatku knihy. Zaujímalo ma, aké zvuky sú v doline, priehradnom múre, na čističke, v dedine. Na druhej strane sú to nové prístupy, hľadanie novej matérie a jej nekonvenčné usporiadanie. Samozrejme experiment sa môže a nemusí podariť, na tom stojí jeho čaro.“

Agata Bromberek
28. 07. – 19:00 – Wrocław

Urodziła się w 1980 roku w Poznaniu, gdzie ukończyła również kulturoznawstwo na Uniwersytecie im. Adama Mickiewicza. Od kilkunastu lat mieszka i pracuje w Turcji. Przed pierwszym wyjazdem założyła bloga (www.tur-tur.pl), aby relacjonować swój pobyt bliskim i prowadzi go do dziś, ma także swój kanał na YouTube. Współautorka (razem z Agatą Wielgołaską) i współwydawca książki Turcja. Półprzewodnik obyczajowy. Laureatka blogowych wyróżnień, m.in. nagrody dla Najlepszego Polskiego Bloga Emigracyjnego. Wspólnie z mężem prowadzi w Turcji biuro podróży. Nieustannie zafascynowana Turcją i jej kontrastami.

Hatice Meryem
28. 07. – 20:30 – Wrocław
29. 07. – 19:00 – Ostrava
30. 07. – 19:00 – Košice
31. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaička, scenáristka, narozena 1968. Po studiu ekonomie v Izmiru a třech a půl letech práce v bance se rozhodla stát spisovatelkou. Odešla do Londýna, kde pracovala jako uklízečka, chůva, číšnice nebo kolportérka a veškerý volný čas věnovala psaní a hledání vlastního literárního výrazu. Po návratu do Turecka své zkušenosti zúročila a začala publikovat v kulturně zaměřených časopisech Öküz (Vůl) a Hayvan (Zvíře). Mezi spisovatele, kteří se počítají, ji vystřelila sbírka povídek Siftah (První obchod dne), a zvláště pak humoristicky laděný román Sinek Kadar Kocam Olsun Başımda Bulunsun (Kdybych měla manžela velkého jako moucha, aby na mě dohlížel…). Dramatizaci této populární knihy sehrálo Státní divadlo v Ankaře. Později přidala ještě další tři romány nebo knihu humorných povídek o mateřství. Začala psát také scénáře k seriálům a na hřebík nepověsila ani spolupráci s časopisy – svými texty přispívá např. feministickému časopisu Amargi.

Iskender Pala
28. 07. – 19:00 – Ostrava
29. 07. – 19:00 – Košice
30. 07. – 20:30 – Lvov

Autor věhlasného Manifestu konzervativního umění, v němž se myšlenkově i literárně hlásí ke kulturnímu odkazu osmanské říše a islámu. Narozen 1958, studoval tureckou literaturu se zaměřením na klasickou (dívánskou) poezii, dnes je profesorem klasické turecké literatury na Istanbulské kulturní univerzitě. Proslul jako neúnavný popularizátor a milovník osmanské poezie. Podnítil zájem o klasickou literaturu napříč Tureckem, s přednáškami o tradiční poezii plní sály po celé zemi. Za svou akademickou i popularizační činnost získal Jazykovou cenu Svazu tureckých spisovatelů a Cenu Ústavu pro turecký jazyk, Cenu Svazu tureckých spisovatelů za vědu a konečně v roce 2013 také Cenu prezidenta republiky za přínos umění a kultuře. Vedle akademické činnosti píše romány s historickou tematikou: Babil’de Ölüm Istanbul’da Aşk (Smrt v Babylonu, láska v Istanbulu), Katre-i Matem (Kapka smutku) nebo Şah ve Sultan (Šáh a sultán). Dosahují statisícových nákladů a jsou nesmírně populární.

Stanislav Biler
28. 07. – 20:30 – Ostrava

Narozen 1982 v Nízkém Jeseníku. Vystudoval sociologii a mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. Pracoval jako dramaturg České televize a v Kanceláři Veřejného ochránce práv. Spoluzaložil hnutí Žít Brno. Podílel se na místopisném průvodci To je Brno (2017). Je autorem románu Nejlepší kandidát (2017). „Máme naději, že nastupující generace vydrží touhu starších vrátit se do bezčasí normalizace, a za deset let je převálcují. Protože návrat normalizace teď sledujeme. Svět vypadá nepřehledně, a tak ti starší chtějí zpátky tam, kde bylo vše jasné a byl klid. Vymění kus osobní svobody za pořádek a poslušnost.“

Vít Kremlička
28. 07. – 18:00 – Košice
29. 07. – 19:00 – Lvov

Narozen 1962 v Praze. Básník, prozaik, publicista, překladatel, hudebník. Absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu, studia bohemistiky a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nedokončil. Vystřídal různá zaměstnání. Hrál v kapelách Národní třída a His Boys–Jeho hoši. Stál u zrodu Revolver Revue a Respektu. Je laureátem Ceny Jiřího Ortena (1991) a Ceny Revolver Revue (2011). Vydal na patnáct knih, mj. Lodní deník (1991), Manael (2005), Tibetiana (2013), Amazonské medy (2015) a Divůtajný marimbo (2016).

Lale Müldür
28. 07. – 19:00 – Košice
29. 07. – 20:30 – Lvov

Geniální básnířka, nejvlivnější osobnost současné turecké poezie vůbec. Její dílo je natolik originální, že stojí zcela mimo jakýkoli literární proud turecké literatury. Narodila se v roce 1956 ve dvousettisícovém Aydinu v Egejském regionu, studovala na Technické univerzitě Blízkého východu v Ankaře a na univerzitách v Manchesteru a Essexu, několik let žila v Bruselu. Poezii začala psát ve čtyřiadvaceti letech a od té doby publikovala jedenáct básnických sbírek, mj. Uzak Firtina (Vzdálená bouře), Kuzey Defterleri (Severní sešity), Divanü Lûgat-it-Türk (Sbírka nářečí tureckých), Siyah Sistanbul (Černý Mlhistanbul). Její verše mají unikátní melodičnost, mnoho z nich bylo zhudebněno. „V mé poezii jsou zvuková struktura a smysl jedno a to samé. Ale píšu naprosto spontánně. Je to automatické, význam hudební složky si uvědomím teprve poté, když si to poprvé přečtu,“ říká o své tvorbě. Její prozaické texty byly souborně publikovány v knize Anne Ben Barbar miyim? (Mami, jsem barbarka?).

Weronika Gogola
28. 07. – 19:00 – Lvov

Druhá část čtení:

Narodila se v roce 1988 ve městě Nowy Sącz. Spisovatelka a překladatelka, absolventka oboru ukrajinská studia na Jagelonské univerzitě v Krakově. Žije v Bratislavě, ze slovenštiny přeložila knihy Maroše Krajňaka a Jána Púčka. Vyrůstala ve vsi Olszyny, jíž se rozhodla věnovat svůj prozaický debut. Za román Po trochu (2017) získala nominace na literární cenu Nike 2018 a Celopolskou literární cenu pro spisovatelky „Gryfia“. „Rozhodla jsem se, že pokud už chci psát, tak zcela přesně, v poměru jedna ku jedné. Bez autocenzury. Beze strachu. Bez jakýchkoli zábran. Pravda má totiž největší průraznou sílu,“ říká.

Bora Abdo Z R U Š E N O
28. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaik, narozen 1977 v Istanbulu. Své povídky začal pravidelně publikovat v osmnácti letech, ve dvaceti se odmlčel a teprve po dvanáctileté pauze senzačně vyrukoval s knížkou Öteki Kişin Kitabi (Kniha někoho jiného), která mu vynesla prestižní Cenu Yunuse Nadiho za povídku, následoval další, neméně úspěšný titul, Bizi Çaganoz Diye Biri Öldürdü (Zabil nás někdo jménem Krab), za nějž pro změnu obdržel jiné významné literární ocenění, totiž Cenu Saita Faika, taktéž za povídku. Následovaly romány Gerçek Adi Süreyya (Skutečným jménem Süreyya) a Balik Bogulmasi (Když se ryby dusí). Své prózy Bora Abdo koncipuje jako rozsáhlejší celky, v nichž nápaditě mísí žánry i styl.