Ukrajinská spisovatelka Sofija Andruchovyč se narodila v roce 1982 a je dcerou Jurije Andruchovyče, jednoho z nejznámějších ukrajinských spisovatelů. Autorka napsala řadu úspěšných knih, uznání sklidil hlavně její román Sjomha (Losos, 2007). Její poslední próza Felix Austria vyšel v roce 2014 a kromě pochvalných recenzí získal i nejprestižnější ukrajinské ocenění – Kniha roku BBC.

Nedávno vyšel tento román po polštině a němčině i v češtině – ve Větrných mlýnech. Z ukrajinského originálu text přeložil brněnský ukrajinista Petr Kalina. Příběh se vrací do rakousko-uherského mocnářství a do městečka Stanislavov na počátku dvacátého století. Město leží na Haliči, v srdci nejchudšího regionu předválečné říše.

Sofija Andruchovyč román Felix Austria zalidnila zajímavými postavičkami, jejichž životy plynou na pozadí epochy, která odrůstá velikosti mýtu o šťastném Rakousku. Jedná se o napínavou rodinnou ságu na pozadí přelomových historických událostí.

Spisovatelka se vrací dějinami svého rodného města. „Je dobré zkoumat tu část historie, které se možná bojíme, protože je neprobádaná. Někde tam jsou otázky, na které máme hledat odpovědi,“ říká autorka.

Halič byla v roce 1900 periferií rakouského impéria. Stanislavov, dnešní Ivano-Frankivsk, byl sice městem provinčním, ale velmi kulturním a také silným společenským centrem.

„Kniha je trochu podobná Lordu Mordovi (Argo, 2008) od Miloše Urbana. Děje se tu ještě méně, dobovost je naopak uvěřitelnější. To samé platí třeba i pro Fuksův román Vévodkyně a kuchařka (Československý spisovatel, 1987), odehrávající se ve Vídni na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Někteří recenzenti srovnávají Felix Austria dokonce s melancholickými prózami Josefa Rotha, jež náladu posledních let habsburské monarchie zachytily snad nejlépe,“ napsal v recenzi v Hostu nazvané C. a k. nostalgie Miroslav Tomek.

„Nešlo mi vyloženě o to sledovat mýtus Rakouska-Uherska, spíš mě přitahovala fantazie a představa, jak v té době život v mém rodném městě vypadal,“ prozradila sama spisovatelka na Vltavě.

Její hrdinka, Adéla, se ubírá stejným procesem hledání jako autorka díla. „Teď chápu, že právě toto je v současnosti důležité i pro jiné lidi na Ukrajině. Takže si myslím, že je dobře zkoumat tu část historie, která je neprobádaná, hledat otázky a odpovídat na ně,“ popsala autorka.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.