Štěpán Kučera: Svět se může stát lepším místem

- Novinka - 24. 02. 23

Štěpán Kučera vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze, pracuje jako redaktor Salonu, literární a kulturní přílohy deníku Právo. Napsal sbírku povídek Tajná kronika Rychlých šípů… a jiné příběhy (Host, 2006) a jeho texty vyšly v řadě sborníků, například v knížce Miliónový časy: Povídky pro Adru (Argo, 2014).

Za knihy Projekt Gilgameš a Největší lekce dona Quijota byl nominován na Magnesii Literu v kategorii próza. Martin Reiner mu ve svém nakladatelství Druhé město vydal tituly Jidáš byl ufon... a jiné příběhy, 2016, Projekt Gilgameš, 2019, Největší lekce dona Quijota, 2021 a Gablonz / Jablonec, 2022.

“Kniha je mozaikou zarámovanou jednou lokací a jedním stoletím. V krátkých kapitolách vedle objektivních dějin stojí osudy tamních rodin, jedinců i žijících pamětníků. Páteř tvoří trefné citace z dobových novin i literatury,” stojí v anonci vydavatele.

“Spolu s návratnými motivy a odkazy jde o kompozičně i myšlenkově sevřené dílo okořeněné autorovým vtipem, břitkostí či poetikou. Zrodil se překvapivě živý a citlivý portrét Kučerova rodiště i bydliště, v němž vskutku originálně vyvstávají dramatické dějiny dvojjazyčného a bikulturního města. V jeho osudu, místy mimořádně drsném, je nenápadně skryt i příběh jedné středoevropské země ve dvacátém století.”

„Celkově však literatura slouží Kučerovi spíše jako inspirace, ke které přidává své komentáře, nebo napíná její možnosti,“ napsala o autorovi Markéta Pilátová.

„Podobně jako si Miguel de Cervantes utahoval z módních rytířských románů, Štěpán Kučera si dělá legraci z podstaty literatury – tedy z vyprávění příběhů. Činí tak ale s úctou a velkou rozkoší. Ambicí vyprávět natolik dobrý, ,velký‘ příběh jednoznačně vybočuje ze současného českého písemnictví.“

Štěpán Kučera v rozhovoru pro Respekt mimo jiné poznamenal, že dobro je to nejdůležitější. “Takže když si budeme říkat, že jsme dobří a budeme se podle toho chovat, svět se může stát lepším místem. Zní to banálně, ale je to dobrý příběh a stojí za promyšlení.”