Sylwia Chutnik je autorka románů „Kapesní atlas žen“ (Ha!Art, 2008), „Dzidzia“ (Świat Księg, 2009), „Cwaniary“ (Świat Księg, 2012), „Jolanta“ (Znak, 2015). "Smutek cinkciarza" (Od Deski do Deski, 2016) a historické knihy "Varšava žen" (Knihovna politiky, 2011), či pohádek pro děti "Nieśmielek" (Muza 2015) "Dino Bambino" (Wytwórnia, 2018). Vydala také sbírku fejetonů nazvaných „Máma má vždy pravdu“ (Mamania, 2012), nebo povídek „Vstupte prosím. Vězení, nepravdivé příběhy“ (Nowy Teatr, 2012) a „V říši divů“ (Znak, 2014). Je rovněž autorkou rozhovorů „Ženy, které bojují. Rozhovory se ženami provozujícími bojová umění“ (GW Foksal, 2017) a vědecké publikace „Miasto ruined. Každodenní život Varšavy v letech 1954-1955“ (Ossolineum, 2020). 

Její romány dramaticky zpracovala varšavská divadla. Vyhrála rovněž řadu cena a třikrát se objevila v nominaci na prstižní polskou Nike Award (v letech 2009, 2012 a 2015). Laureátka ceny „Lady of Warsaw 2007“ a Wawoaktywne 2008 „Życie Warszawy“, byla nominována na „Stołek“; „Gazeta Stołeczna“, na titul „Polská žena roku“ a Ženy „Glamour“ 2008 a Róża „Gala“ v kategorii literatura v roce 2010, na cenu „3 X portálu „Onaonaona.com “. Její „Atlas kapesních žen“ se stal v roce 2009 Knihou roku Rádia Tři.  

Její knihy a příběhy byly přeloženy a vydány v Německu, Rusku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, v Severní Americe, Srbsku a v Litvě. 

Je autorkou divadelních her: „Muranooo“ (Činoherní divadlo ve Varšavě a divadelní soubor Itim v Tel Avivu), „Aleksandra“ (Činoherní divadlo ve Wałbrzychu), „Wanda“ (spoluautorka s Patrycja Dołowy, Teatr Stary v Krakově) „Znásilnění . Hlasy“ (Teatr Powszechny) a rozhlasové hrx „Piwnica“ (premiéra v Trójce 4. srpna 2014).  

V roce 2011 se na MAČi odehrálo „revoluční“ vystoupení spisovatelky, varšavské patriotky, feministky a aktivistky Sylwie Chutnik. Je autorkou knih Kieszonkowy atlas kobiet (2008), Dzidzia (2009), Warszawa kobiet (2011), Cwaniary (2012), nebo Smutek cinkciarza (2016). V českém překladu vyšly první a čtvrtá z nich – Kapesní atlas žen (Fra, 2014) a Potvory (Argo, 2014). Přečetla ukázku z Kapesního atlasu žen. 

„Sylwie Chutnik se v Kapesním atlasu žen pokouší o přehodnocení polských národních mýtů. Ženám pečujícím o rodinu podle Chutnik dlouhodobě chybí přiznání důstojného sociálního statutu. Péče o domácnost jako středobod vesmíru je jim přitom odmala vnucována, vždycky to přece tak bylo normální. Za války ženy umíraly „s hadrem v ruce“ po boku mužů – hrdinů – vojáků. Nyní umírají „s mopem z telešopingu v ruce“ vedle mužů – „hrdinů“ – salesmanažerů,“ poukázaly v recenzi Literární noviny. 

„Hlavní hrdinky knihy Kapesní atlas žen jsou pokroucenými, připálenými otisky dnešního neurotického, nečitelného světa plného předmětů, jejichž hromadění vyplňuje díry po chybějící schopnosti vědět, co máme od života chtít,“ stálo v recenzi. 

Varšava je také žena 

V autorčině festivalovém medailonku vyniklo slůvko revoluce. V čem spočívala feministická revoluce Chutnik? „Od 15 let se angažuji ve feminismu. Věnovala jsem se různým otázkám. Jedním z témat bylo, jak vysvobodit ženu z domácnosti... Bylo pro mě samozřejmé dávat najevo, že jsem feministka, zkrátka píšu o ženách. A Varšava je taky žena. Od začátku jsem byla kritizována za svou tvorbu, knížky dostávaly nálepku ideologické. Lidé měli pocit, že největší urážkou je, když se o literatuře řekne, že je nějaká, že už to potom není čisté umění. Já naopak jsem vždy byla hrdá, když někdo v mé tvorbě našel stopy těch genderových nebo feministických teorií,“ prohlásila. 

Atraktivní nadsazené označení feministická revoluce ji potěšilo. „Tou revolucí může být to, když feministka píše o uklízení a mytí záchodů,“ dodala s úsměvem. 

V Polsku o ženách-matkách kolují dvě extrémní představy: „Buď stále funguje post romantická představa Polky matky, která v momentě, kdy porodí dítě, svoji identitu absolutně předá tomu dítěti. Na druhé straně je to představa supermatky, kapitalistická představa v tom smyslu, že je to žena úspěšná, věnuje se dětem, ale věnuje se i sobě, je dobře vzdělaná a ekonomicky nezávislá,“ pojmenovala dva protipóly mateřských rolí. 

„A matky se s tím mají vyrovnat,“ vystihla palčivou oblast feminismu, kterou se Sylwia Chutnik zabývá v nadaci MaMa, jejíž je předsedkyní. 

"Co jsi za feministku, když jsi těhotná," řekla autorce její babička. Když měla Sylwie Chutnik 23 let a čekala dítě. Tehdy byla studentkou. “Právě díky mě se na škole objevil přebalovací pult. To mi ale nestačilo, protože když jde o revoluce, nehodlám ani o milimetr změnit svůj životní styl. Z New Yorku si přivezla knihu o tom, jak organizovat demonstrace s malým dítětem u prsu. Zapojila jsme se do všeho, co jsem považovala za důležité. Bránila se ztráty času a napsala jsem svou diplomovou práci o Madonně,” uvedla Chutnik. 

Sylwia Chutnik tvrdí, že jakmile se žena stane matkou, nemusí se ničeho vzdávat. Dokazuje, že život je plný překvapení. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.