Tanja Dückers: Sůl, pepř, špetku štěstí, 1/2 litru ironie a 200 gramů šílenství

- Publicistika - 12. 12. 23

Spisovatelka, poetka a esejistka Tanja Dückers se narodila v roce 1968 v Západním Berlíně. Patří mezi nejvýznamnější německé spisovatelky: píše romány, literární a politické eseje, ale i básně. V roce 2011 vydala Hauserův pokoj, politický román o generaci narozené v roce 1968 a o tom, co zůstalo z levicových utopií – děj se odehrává v Západním Berlíně v roce 1982.

O rok později vyšla její sbírka básní Oddělení ztrát a nálezů a skrýše. „Proč nic nemůžu najít / dříve / bylo všechno významné / dnes / mi už nic nedostačuje / dříve / jsem se bavila s prázdnými kelímky od jogurtu / tam se chci vrátit.“ – úryvek básně. Česky vyšly její romány Zóna Berlín (2004) a Nejdelší den v roce (2008).

Před MAČem v roce 2013 napsala zajímavý recept na pondělní ráno, k němuž je potřeba toto: „100 g myšlenek na poslední dovolenou, 3 objetí partnera/partnerky, 250 g sluníčka na parapetu, sůl, pepř, špetku štěstí, 1/2 litr ironie, 200 g šílenství, 150 g dobrých nápadů na příběh…“

A jak to všechno uvařit? „Myšlenky na poslední dovolenou se rozpustí na mírném ohni a troše objetí. V misce zamícháme slunce se špetkou štěstí a objetí, to šleháme a přidáme nastrouhané šílenství. Přidejte dobré nápady na příběh… Užijte si to. Začněte psát.“

Svůj literární recept formulovala poměrně neochvějně. „Autor by neměl popisovat to, co vidí, od toho jsou novináři, autor má čtenáři otvírat dveře do světa fantazie. Já si příběhy svých postav i vývoj dění vymýšlím. Baví mě to daleko víc, než jen popisovat prožité a viděné…“

Ale zároveň… „Samozřejmě, že je autor inspirován děním kolem sebe, svým životem a osudy svých přátel.“

Literárně popsala i bytí v Západním Berlíně v roce 1982, před pádem Berlnínské zdi, kdy se všem zdálo, že Německo zůstane už navždy rozdělené. „Bylo to v době, kdy nebyly žádné známky změny a pádu Berlínské zdi. Byl to ten nejchladnější čas studené války. Vypadalo to, že to už nikdy nezastaví. Mám zájem o toto mezní období, kdy se zdálo, že Německo je již navždy rozděleno…“

Zároveň z těchto důvodů odmítá „hipsterský zájem“ o módní vlny a návrat osmdesátkového retra, jak přiznala v jedné literární anketě.