Básník a prozaik Varujan Vosganian se narodil v roce 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu, byl několikrát ministrem ekonomie a financí, je také místopředseda Svazu rumunských spisovatelů.

Vydal například sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách) či autobiograficky laděnou lyriku Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní).

Z jeho próz zaujal román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historický román Cartea şoaptelor (Kniha šepotů,), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a v Rumunsku 20. století.

Umělcovi předci přežili genocidu Arménů v Osmanské říši a uprchli do Rumunska. „Svým způsobem jsme s našimi mrtvými vyrůstali. Pravděpodobně neexistuje jediná arménská rodina, která by neměla ve svých řadách někoho, kdo tehdy v Anatolii zemřel. Pro Armény není paměť součástí minulosti, ale přítomnosti,“ uvedl pro Český rozhlas.

O významu křesťanství pro Armény spisovatel říká: „Víra nám pomohla, abychom v dějinách přežili na místě, kudy prošly téměř všechny velké historické říše. Arméni byli první národ, který přijal křesťanství jako státní náboženství v roce 301. Tedy dvanáct let před ediktem milánským. A pro nás, Armény, je kostel místem, kde si v zahraničí uchováváme svou národní identitu. Neumím si představit Arména, který není spjat s naší církví.“

„Za rumunské revoluce zemřelo 1400 lidí. Přišla přesně v době, kdy byli Rumuni zvyklí na komunismus, a zastihla je zcela nepřipravené... Rumuni si nikdy nepředstavovali, že by socialismus mohl padnout. V socialistickém Rumunsku neznám nikoho – sociologa, spisovatele, filozofa, kdo by před změnami, byť jen vágně, mluvil o postkomunismu. Komunismus byl něco věčného. V 80. letech v Rumunsku nebyl žádný odpor proti socialismu. Bylo pár lidí, kteří si dopisovali s Rádiem Svobodná Evropa, aniž by spolu komunikovali a něco organizovali,“ vylíčil autor.

„Místnosti, kde nyní bydlíme, mají tři stěny. Čtvrtá stěna je skleněná,“ naznačil.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.