Básník a prozaik, ale i umělec mnoha dalších oborů - odjakživa publikující pod pseudonymem Viki Shock - patřil v devadesátých letech k neúnavným vydavatelům takzvané "zhulené poesie" i jako sympatizant patafysického hnutí sdruženého kolem revue Clinamen.

Jeho nevydané básnické dílo zabere všechny šuplíky nejméně dvou amerických psacích stolů s roletou, některé z jeho vydaných knih nicméně patří mezi arcikamy české literatury, jsou to především dandyovsky stylisované mikropříběhy Karel Bodlák – Květy bodláčí (2001), dvakrát (sic!) vydaná sbírka dada básní Dvakrát opakované ňadro (1999, 2003) nebo „lehký funerální roánek“ Zahradníkův rok na hřbitově (2014).

Na řadu ovšem přišlo i dílo, ke kterému většina autorů jeho věku dosud nedospěla... Větrné mlýny připravili výbor z jeho básnického díla nazvaný V předsíni dýchal idiot.

"Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“, představuje mistrovu poezii (výjimečně i v próze) od juvenilií po senilie. Zahrnuje verše z oficiálně vydaných sbírek (například Dvakrát opakované ňadro, 1999; Poddůstojníky, 2003; Tiché odpoledne na zaprášené půdě, 2006) i ze sbírek nevydaných, práce publikované časopisecky a ve sbornících i texty dosud netištěné," zaznělo v anotaci výboru.

Viki Shock se narodil v Praze v roce 1975. Absolvoval Střední technicko-strojní školu, poté pracoval jako mechanik, sanitář, knihovník, vrátný, asistent produkce v České televizi a korektor, nebo na hřbitově. Píše poezii a prózu, věnuje se publicistice, koláži, kresbě, amatérské hudbě a filmu. Debutoval sbírkou básní Dvacet deka něžností (1997).

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.