Xavier Farré (narodil se v L'Espluga de Francolí v roce 1971) je katalánský básník a překladatel. Vydal básnické knihy Common Places (2004), Retornos del Este (2005), Inventari de fronteres (2006), La disfressa dels arbres (2008) a Punt rere punt (2014). Některé jeho básně byly přeloženy do chorvatštiny, slovinštiny, angličtiny, francouzštiny, polštiny a litevštiny. 

Překládá hlavně básně z polštiny a ze slovinštiny. Za zmínku stojí jeho překlady Czesława Miłosze, Adama Zagajewského, Zbigniewa Herberta a Bruno Schulze. Ze slovinštiny překládal dílo Aleše Debeljaka a Lojze Kovačiče. 

Zúčastnil se řady básnických festivalů v Evropě. Působil na mnoha univerzitách, mimo jiné strávil několik semestrů v Poznani, věnuje se studentům španělské filologie na Jagellonské univerzitě v Krakově. 

Jeho portrét natočil v produkci Větrných mlýnů režisér Marcin Bradke při příležitosti 17. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Při rozhovoru na kameru mluvil bezvadnou polštinou se specifickou „měkkou“ výslovností. 

„Vždy se vracím do krajiny svého dětství, ale bez toho stesku, vracím se tam proto, že vím, že tam se všechno začalo,“ popisuje. 

„Myslím si, že básníkem je člověk stále, nechci však říkat, že je to povolání, protože nechci. Myslím si, že básník je člověk, který pohlíží na skutečnost prostřednictvím detailů. Básník i malíř dělají vždy to samé, jen používají jiné výrazy, jiný způsob.“ 

Literární vědec z Katalánska poznamenal, že před 90. lety byla polská literatura, zejména poezie, mezi španělskými čtenáři málo známá. Změnu přinesla Nobelova cena za literaturu pro Wisławu Szymborskou v roce 1996. „Díla Zbigniewa Herberta se ve Španělsku objevila už předtím, než byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Život to později ověřil,“ řekl Farré. 

Mimořádnou oblibu si ve Španělsku získal i dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek. „Zdrojem Mrożkovy velké popularity ve Španělsku byla publikace z 90. let, která vyšla v amerických novinách New York Times,“ naznačil. 

„Nobelova cena je klíčem ke světovému úspěchu, ale není jedinou významnou mezinárodní literární cenou, díky níž se polští autoři mohli definitivně prosadit ve španělské kultuře. V případě Adama Zagajewského to byla cena princezny Asturské z roku 2017,“ upozornil překladatel. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.