Gruzínský básník Zurab Rthveliašvili se narodil v roce 1967 a patří do generace post-sovětských umělců, která měla radikální vliv na směřování gruzínské literatury, ale i celé společnosti. Ve své poezii představil novou vizi, které dal směr jazykovými i koncepčními experimenty. Je jedním z pionýrů zvukové poezie a básnických performancí v gruzínské básni a jako jeden z mála umělců činných v devadesátých letech zůstává dodnes věrný kořenům a principům avantgardy. 

Jak v publicistické činnosti, tak ve své poezii ustavičně zdůrazňuje důležitost vytváření nových strategií pro zachování avantgardních ideálů a jejich přenesení do umělecké reality současnosti. 

Na počátku nového tisíciletí byl jedním z průkopníků a popularizátorů polyfonní poezie a pouličního divadla. Razí názor, že je potřeba obklopovat se různými promluvami i obrazy. 

Značnou část života strávil ve složitých podmínkách – patřil mezi přední odpůrce sovětského a později i Ševarnadzeho a Saakašviliho režimu, proto získal azyl ve Švédsku – což ho však posílilo v tvůrčí práci a umožnilo mu pochopit poezii spodních vrstev společnosti a jazyk rozdílnosti. 

Rthveliašviliho básně se objevily i v řadě zahraničních antologií a je také vítězem mezinárodního tvůrčího sympozia Vološinovo září 2012. 

V roce 2003 se účastnil „růžové revoluce“, která svrhla vládu Eduarda Ševarnadzeho a zahájila éru Michaila Saakašviliho. „Nebyla to revoluce, jakou bych si přál. Když v roce 1918 Gruzie poprvé získala nezávislost, bylo to období určováno silnými estetickými a etickými obrazy – rovnostářství bylo tělem, duší se stala estetika avantgardy. Tbilisi bylo tehdy centrem moderního umění. Revoluce, která nenese duši své epochy a nezpůsobuje důležité změny ve společnosti, není revolucí, ale pouze politickou změnou,“ řekl Novinkám.cz.  

“I současná ruská okupace části Ukrajiny se mohla odehrát jen díky zkušenostem, které Putin získal v Gruzii. Takže Rusku se ani dnes nedá věřit. Putin a Trump jsou dvě hlavní postavy dnešního světa, které chtějí návrat ke starým pořádkům. Oba jsou podporováni bohatými podnikateli a nadnárodními společnostmi – jsou jako bomby v jejich rukou,” vylíčil na Novinky.cz.  

V Brně básník navštívil i věznici na Cejlu, kde měli své cely moravští básníci nepohodlní komunistickému režimu. „V Brně stojí proslulé vězení, postavené v osmnáctém století, které však zle posloužilo v sovětském období,“ napsal autor na svém Facebookovém profilu. „Doporučil bych všem básníkům, kteří žijí v nedemokratických režimech, aby přestali psát básně a šli si na týden sednout do vězení.“ 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.